Minerální sopečné víno, po čertech dobrý drink v přístavní krčmě, zemětřesení na vlastní kůži nebo pohled na vesnice, které vypadají jako zkamenělí dalmatini – prostě si naostřete všechny své smysly. Na Azorách dostanou tolik podnětů, že jim to vystačí na rok dopředu.
M F
74 posts
Nebeské výhledy, jídlo uvařené v pekelném kotli a vykouřené ananasy – tohle všechno v Evropě nezažijete nikde jinde než na Azorských ostrovech. Přidejte si evropský čaj či barevná jezera a vyjde vám z toho jediné – ráj uprostřed Atlantiku.
každý rok koncem května se v malém přímořském městečku Saint-Maries-de-la-Mer Camargue shromáždí cca 30 000 romských poutníků, kteří přicházejí uctít „Černou Madonu“ neboli svatou Sáru (Sara la Kali).
Ulice městského státu Monako mají jaksi jinou atmosféru, než zbytek okolního světa. Pro návštěvníky „zvenku“ je to něco jako pohádka o blahobytu, do které se nějakým náhlým střihem dostali. Všechno, co symbolizuje luxus, tady potkáte na každém kroku.
V Praze existuje místo, kde se potkávají tisíc let staré záznamy s nejmodernější technologií. Knihy psané na pergamenu z dob korunovace prvních českých králů můžete obdivovat díky umění odborníků, kteří pracují mezi zdmi Národní knihovny Klementina.
Jordánsko je ideální země na jarní výletování. Uvidíte slavnou Petru, magickou krajinu pouště Wádí Rum, zašnorchlujete si v podmořském vojenském muzeu a pohlédnete na zaslíbenou zemi ze stejného místa, jako kdysi Mojžíš.
Někteří Korsičané vyjadřují svou touhu po nezávislosti pálením po dopravních značkách, jiní vyvěšováním vlajky s černou hlavou maura do oken. Většina z nich však přijala na milost nejen současné uspořádání Evropy, ale i císaře, kterého tu pokládali za zrádce a jehož jméno láká na ostrov turisty.
Žabožrouti, šnekožrouti, frantíci. Většina žertovného pojmenování obyvatel země galského kohouta se točí kolem jejich kuriózních stravovacích zvyků. Většině posměváčků však zamrzne úsměv na rtech, když zjistí, jak delikátní některé netradiční pochoutky jsou.
Válečníky, kteří mezi sebou ještě nedávno bojovali nejen na život a na smrt, ale také o to, který z nich skončí v hrnci, zkrátka nemůže jen tak něco rozházet. Chodit naboso po rozpálených kamenech přesto dokážou jen muži z jediného z fidžijských ostrovů.
Ve fidžijských pralesích a na vrcholcích kopců se skrývají dávno zapomenuté důkazy klimatické katastrofy staré několik staletí. Nastává nyní kvůli lidskému chování další doba temna pro ostrovní ráje?
Jak žijí běžní Fidžijci? A proč je na těchto melanéských ostrovech tolik hinduistických svatyní? Stejně jako na mnoha jiných místech na světě je dobré obrátit se zády k turistickým resortům a vstoupit do světa místních obyvatel.
Člověk či jeho předkové chodí po Zemi už alespoň šest miliónů let. Bylo tedy dost času na to, aby se u nás vyvinuly nejrůznější odstíny barvy pleti. Mezi lidmi všech kultur se však podobně jako u živočichů občas vyskytnou jedinci s velmi bledou kůží – albíni.