Jordánsko
Jordánsko je ideální země na jarní výletování. Jestli si hned z kraje roku nechcete vyčerpat hodně dovolené, přidejte si k víkendu dva dny a vyrazte poznávat orient. V pohodě stihnete navštívit spoustu vyhlášených památek země. Uvidíte slavnou Petru, magickou krajinu pouště Wádí Rum, zašnorchlujete si v podmořském vojenském muzeu a pohlédnete na zaslíbenou zemi ze stejného místa, jako kdysi Mojžíš.
Jordánsko je z pohledu Evropana naprosto bezpečnou zemí. I když většina obyvatel vyznává muslimskou víru, jsou zde na turisty zvyklí. Dokonce natolik, že jsem si nemusela ani lámat hlavu s oblečením. Pokud si nevezmete přímo prvoplánově provokativní sexy šatičky nebo se nenarvete do kraťasů, které končí těsně pod zadkem, jste úplně v pohodě. Úkosem na vás nebudou koukat ani na místech, která úplně nepatří do turisticky vytížených čtvrtí. Mezi takové patří například tržnice v Akabě. Skvěle a hlavně levně se tu nakupuje především koření, káva, oříšky a všemožné sladkosti.
Božská Petra
Od návštěvy Petry jsem si slibovala hodně. Vždycky patřila k mým cestovatelským snům. Realita však předčila očekávání. Dech beroucí je už první kilometr cesty pískovcovým kaňonem Al Siq, kde se růžovočervené skály tyčí až do výšky osmdesáti metrů. Ten pocit, když se před vámi v úzké štěrbině začnou objevovat obrysy slavné Pokladnice, která byla kdysi využívaná jako královská hrobka, je prostě nepopsatelný. A když se mi pak ukázala celá, opravdu jsem zůstala stát v němém úžasu. „Ztracené město“ vybudoval v 1. – 2. století př. n. l. kočovný kmen Nabatejců, kteří byli výjimečnými obchodníky. Hlavním obchodním artiklem bylo kadidlo, které se dříve cenilo stejně, jako čínské hedvábí.
Stejně, jako existovala hedvábná stezka v Číně, funngovala stejně důležitá stezka pro obchod s kadidlem a kořením. A právě Petra byla obchodní křižovatkou na této tajné stezce, která nebyla vydlážděná, ani nijak značená. Znali ji pouze Nabatejští nomádi. Ovládání této rozhodující obchodní cesty mezi Čínou, Indií, Dálným východem, Egyptem, Sýrií, Řeckem a Římem bylo základním kamenem Nabatejské říše. Místní vytvořili dokonce i obchodní právo, díky kterému mohli v Petře obchodovat i cizinci. Nabatejci nebyli ale jen do „kšeftu“, vynikali i ve vodním inženýrství. Postavili velmi sofistikovaný vodní systém, který nejen, že zaručoval městu dostatek vody, ale chránil ho i před povodněmi.
Výlet do Petry není jen k Pokladnici a zpátky. Mnohem delší cesta se spoustou jeskyň, divadlem a dalšími chrámy pokračuje až za tímto skvostem. Vůbec největší hrobkovou fasádu v Petře najdete až na samém konci. Jde o klášter El Deir a vede k němu více než osm set strastiplných schodů. Ty začínají kousek za bufetovou restaurací Nabataean Tent Restaurant. Chcete-li ušetřit hodně sil a také času, udělejte to jako já. Vyhoupněte se do sedla muly, která vás za pět dolarů, budete-li šikovní smlouvači, odveze až skoro nahoru. Posledních deset minut trasy dojdete po svých a i to vám bude stačit. Cestu zpátky bych na oslu už vzhledem k terénu neriskovala.
Muzeum pod vodou a západ slunce v Měsíčním údolí
Stejně jako v Egyptě si v Jordánsku můžete užít pestrý život Rudého moře. Nicméně, ruku na srdce. Egypt má z tohoto pohledu o trochu více co nabídnout. Jordánsko oproti tomu nabízí jiné dvě turisticky lákavé pecky. Pobyt u Mrtvého moře, kde je horko jako v pekelném kotli, a vojenské muzeum pod vodou, které bylo zprovozněné teprve letos v létě. Hlavním cílem bylo snížení tlaku na přírodní korálové útesy vytvořením nových umělých míst k ponorům a zvýšení zájmu o potápěčskou turistiku. Celkem byly v Akabském zálivu potopeny v hloubce patnácti až dvaceti osmi metrů téměř dvě desítky kusů nejrůznější techniky a myšleno bylo na všechny. Tahle atrakce totiž není jen pro zkušené potápěče. Dopravní letadlo či tank si prohlédnete bez potíží vybavení klidně jen maskou a šnorchlem. Leží jen kousek od sebe, takže zážitků bude dost.
Dokážete si vybavit, jaký nejromantičtější západ slunce jste kdy zažili? Určitě bude ve hře nějaký malebný ostrov jako třeba Santorini nebo naopak horský vrcholek. Věřte mi, že v poušti je to taky bomba. Prohlídka pouště Wádí Rum je sice dneska těžce turistická atrakce, pokud však chcete ty neuvěřitelné scenérie rudé krajiny v měnícím se světle vidět, musíte tuhle skutečnost vzít na milost. Nejlepší je najmout si džíp a nechat se unášet spolu s průvodcem krajinou. On ví nejlépe, kde zastavit. Jednou to bude u velké písečné duny, po které když vyšplháte, odmění se vám neuvěřitelným panoramatickým pohledem, jindy uprostřed „země nikoho“. Nakonec vám vytipuje skálu, na jejímž vrcholu si počkáte na moment, kdy žhavé slunce pomalu vklouzne mezi dvě protější kamenné štěrbiny, až úplně zapadne za obzor.
Mojžíšovýma očima
Výlet k Mrtvému moři vám pravděpodobně zabere několik hodin. Udělejte si přestávku a zastavte se na jednom z nejuznávanějších jordánských svatých míst, tedy na hoře Nebo. Právě sem přivedl Mojžíš po čtyřiceti letech putování Židy z Egypta, aby jim ukázal zaslíbenou zemi Kanaan. Na místě, odkud hleděl do krajiny, dnes stojí symbolický kříž a vy si za jasného dne stejně jako on můžete prohlédnout pouštní panorama údolí řeky Jordán, Jericho, Betlém i vzdálené kopce Jeruzaléma. Podle legendy tu dokonce Mojžíš zemřel. Mojžíšovu horu navštěvuje každodenně mnoho poutníků. Výjimkou nebyl ani papež Jan Pavel II., který zde zasadil olivovník. Najdete ho jen pár kroků od baziliky s překrásnými byzantskými mozaikami. Hlavní z nich zobrazuje klášterní výrobu vína, lovce a nejrůznější zvířata.
Za jednou z nejvzácnějších mozaik ale musíte popojet do nedaleké Madaby. Na podlaze řeckého pravoslavného kostela sv. Jiří leží doslova poklad – mozaiková mapa Jeruzaléma a Svaté země, jak vypadaly v šestém století. Dva miliony barevných kamínků zobrazovaly oblast od Libanonu na severu k deltě Nilu na jihu a od Středozemního moře po poušť na východě. Bohužel díky neopatrnosti se stalo, že z díla, které měřilo přes devadesát metrů čtverečných, se zachovala pouhá čtvrtina. Přesto je považovaná za nejpřesnější mapu Svaté země před vyvinutím moderní kartografie.
Hrbaté zajímavosti:
- Jeden velbloud plně naložený kadidlem unesl až dvě stě padesát kilo.
- Tento náklad by na dnešní peníze vyšel na čtyři až pět milionů amerických dolarů.
- Velbloud je schopný s takhle těžkým nákladem ujít za den průměrně čtyřicet kilometrů. Pak se musí na karavanové zastávce vyměnit.
- Ze starověkého města Petra bylo dosud objeveno pouhých 15%, většina její rozlohy teprve čeká na odhalení.
Může se hodit:
- Zcela bez problémů se zde domluvíte anglicky.
- Platit můžete americkými dolary i eury a na většině míst i platební kartou.
- Na návštěvu Petry si vyhraďte dva dny a jednu noc. Jen tak ji poznáte opravdu pořádně a ještě ušetříte na vstupném.
- V ceně vstupenky je i jízda na koni při zpáteční cestě na posledních 800 m od brány ke vstupu.
- Smlouvejte téměř za každých okolností.
