Ulice městského státu Monako mají jaksi jinou atmosféru, než zbytek okolního světa. Pro návštěvníky „zvenku“ je to něco jako pohádka o blahobytu, do které se nějakým náhlým střihem dostali. Právě tady můžete během krátké procházky běžně potkat nablýskané limuzíny nejdražších značek, zároveň si však můžete užít přímořskou atmosféru plnými doušky jako kdekoli jinde.
Země zázraků
„Postavit přímo tady v Monaku závodní okruh pro velkou cenu Formule 1 trvá šest týdnů pilné práce. A další tři týdny pak technici všechny ty zábrany, tribuny a boxy pro mechaniky zase skládají a odvážejí,“ vypočítává Monačanka Celine Maria. „U nás není nic nemožné,“ usmívá se. Původně jsme se s ní však nesetkali kvůli tomu, aby nám vysvětlovala, proč ještě teď v červnu stojí před zastávkou autobusů podivná masivní svodidla. Celine nám přišla pootevřít dveře do světa vysokých koberců, stolů potažených plátnem, otáčejících se ruletových kol a čísel, která můžou znamenat ztrátu ročního příjmu během jediné noci.
Ano, dostali jsme jedinečnou příležitost prozkoumat útroby zdejšího proslaveného Casina ještě před tím, než ve dvě hodiny odpoledne otevře své dveře náruživým hráčům. A také jsme obdrželi svolení k fotografování, což se jinak běžně nesmí. A nesmí se toho tady víc. „V našem kasinu mají zakázáno hrát monačtí občané – a naopak jako krupiéři tu nemůže pracovat nikdo jiný, než právě Monačané,“ vysvětluje Celine, která je tiskovou mluvčí společnosti provozující Casino i přilehlé luxusní restaurace či hotely už od založení Casina koncem devatenáctého století.
Blackjack, ruleta, poker. Názvy hazardních her stojí na počátku dalšího z malých zázraků, ke kterému tady na středomořské riviéře došlo. Právě kasino totiž zachránilo malou zemičku, jež je dnes považovaná za ráj milionářů, před téměř jistým bankrotem. Když se od monackého knížectví odtrhla dvě dnes francouzská města ležící směrem k italské hranici, octlo se téměř bez příjmů. Spolu s oběma městy totiž vzaly za své i zisky z pěstování citrusů či oliv. Co s tím? Monacký kníže vymyslel ďábelský plán. Začal čerpat peníze z kapes boháčů právě pomocí kasina. „To je také důvod, proč tu nemůžou hrát Monačané,“ vysvětluje Celine. „Aby se nashromážděné peníze zase nevypařily nad karetními stolky. Což by se mohlo stát docela snadno. Někdy si říkám, že je štěstí, že máme dopoledne zavřeno. Jinak by nám tu někteří z hráčů zůstávali celé dny,“ krčí rameny.
Někteří z návštěvníků kasina přitom patří bez nadsázky do říše fantazie. Třeba agent s povolením zabíjet, proslulý James Bond, se tu objevil hned v několika ze svých filmových misí včetně té s podobným názvem – Casino Royale. V Hitchcockově filmu Chyťte zloděje, kde se kasino také objevilo, hrála hlavní roli pozdější monacká princezna a tehdejší herečka Grace Kellyová. Ve filmu mimochodem velkou rychlostí projíždí v autě zatáčky nad Monakem, což se jí mnohem později skutečně stalo osudným.
Ráj plný rekordů
Monako je země malá, ale šikovná. Dokonce tak moc, že je v mnoha směrech rekordní. Kromě Vatikánu na světě nenajdete menší stát, v žádném suverénním státě světa však nežije tolik obyvatel na čtvereční metr, jako právě v Monaku. V zemi milionářů chce zkrátka bydlet kdekdo – což je také důvodem dalšího rekordu. Cena pozemků je zde nejvyšší na světě, přesto tady volné půdy najdete jako šafránu. Proto také monacké mrakodrapy rostou do závratných výšek a mnohé z domů korunuje zelená čupřina. Když není na zahrádku místo dole, zřizují si ji lidé na střechách svých obydlí. Alespoň mají pod svým cypřišem čerstvé povětří.
Monačané mají nejen nejvyšší koncentraci milionářů na dvou čtverečních kilometrech svého území a nejdéle vládnoucí panovnický rod v celé Evropě, který se nějakým způsobem udržel u moci přes sedm set let, ale také vlastní ozbrojené složky. Opravdu. Tvoří je přesně sto šestnáct mužů ve zbrani. Na skutečnou obranu země by to asi nestačilo – od toho tu jsou francouzští spojenci – právě díky mužům v bělostných uniformách a s nablýskanými puškami v rukou však můžete každý den s železnou pravidelností přesně v jedenáct hodin a pětapadesát minut sledovat působivou výměnu stráží před knížecím palácem v nejstarší části Monaka, na monacké skále neboli oficiálně v Monaco-Ville. A když už tu budete, navštivte i katedrálu svatého Mikuláše, kde odpočívají věčným spánkem mnozí příslušníci panovnického rodu včetně princezny Grace, jež tragicky zahynula při dopravní nehodě. Nebo místní Oceánografické muzeum, které jeden z členů panovnického rodu založil. Princ Albert I. byl vášnivým milovníkem moře a života v něm. Právě díky němu teď můžete v budově tyčící se do výšky přes osmdesát metrů nad už beztak strmý skalní útes obdivovat třeba žraločí lagunu o objemu skoro půl milionu litrů vody, kvůli které bylo nutné probourat strop tak, aby se svými šesti metry výšky mohla zasahovat do dvou pater muzea. Nebo chobotnici, která se proplétá bludištěm, šest tisíc druhů mořských živočichů či umělecká díla, která na střeše muzea skvěle doplňují výhled na jeden z nejmenších států světa.
Jak si užít ráj
Nestačilo vám kasino nebo nejstarší monacká čtvrť, kam mají kvůli klidu v noci zakázaný vjezd dokonce i motocykly? Toužíte po dalších zážitcích? Ty dva čtvereční kilometry prostoru vám jich nabízejí víc než dost. A v nejširším cenovém rozpětí, jaké si dokážete představit. Jestli máte rádi zážitky na úrovni, zapamatujte si kódové označení „Nobu Nights“. Zdejší hotel Fairmont nabízí pozorování západu slunce, jaký se hned tak nevidí. Přímo od střešního bazénu ve výšce asi tak dvacátého patra, s výhledem na luxusní Monte Carlo a ve společnosti omamných koktejlů z exotického ovoce a prvotřídních drinků. V lobby hotelu stojí nablýskaný Aston Martin v plné kráse i s telefonním číslem, kdybyste si náhodou řekli, že právě tento vůz by vám mohl v monackých ulicích říkat pane. Jediným drobným háčkem je fakt, že cenovka ocelového krasavce má víc číslic, než telefonní číslo na vizitce.
Chcete se držet trochu víc při zemi? Nevadí – zkuste se projít třeba zdejší subtropickou zoologickou zahradou. Ačkoli výraz „při zemi“ není ani zde úplně na místě. Prohlídková trasa se tu vine v serpentinách po úbočí monacké skály, aby využila každý centimetr, který jí byl dán. Pár metrů od vchodu do zoo čeká jiná podívaná. Pro ty, kteří mají rádi koně zavřené pod kapotou. Osobní sbírka automobilů monackého knížete obsahuje všemožné divy konstruktérské práce od luxusních limuzín předválečného období přes polární vozidla francouzských objevitelů až po monoposty, které za dob své slávy kroužily po trati zdejší velké ceny „efjedniček“. K vidění jsou i řidičské rukavice pilotů formulí, z nichž někteří zároveň patří ke slavným obyvatelům Monaka.
Jestli jakožto Češi patříte k milovníkům jiskrně žlutého pěnivého moku, zamiřte do monackého přístavu Port Hercule. Samozřejmě si tu můžete prohlédnout záplavu luxusních jachet, pro kterou skoro není vidět hladina Středozemního moře, ale hlavně máte příležitost navštívit zdejší jediný minipivovar. Uznávám, že vzhledem k velikosti Monaka je tento primát v jedinečnosti dosažený vcelku snadno, přesto vás však v Brasserie de Monaco čeká jedinečný zážitek. Kromě degustace uvidíte i celý proces vaření piva, a ano, provozovatel pivovaru samozřejmě zná a uznává žatecký chmel i jedinečnost českého tekutého chleba.
Vzduchem až do ráje
- V době příznivého počasí, tedy od dubna do října, se snadno dostanete z Prahy na letiště v Nice (27 km od Monaka) díky přímým letům Českých aerolinií. Zpáteční letenku pořídíte od 4 875 korun, odlétá se v 12.35 hodin a let trvá sotva hodinu a půl.
- Jestli milujete vzdušné zážitky a chcete si prohlédnout milionářský ráj hezky s nadhledem, můžete se přímo z letiště v Nice nechat přepravit na monacký heliport vrtulníkem. Jednosměrný let společnosti Heli Air Monaco stojí 135 EUR.
- V Monaku funguje několik linek autobusové dopravy spojujících všechna důležitá místa, celodenní jízdenka platná 24 hodin stojí 5 EUR.
- V budově Centre Commercial de Fontvieille stojící u stejnojmenného přístavu sídlí velmi dobře zásobený hypermarket Carrefour, na tržišti Marché de la Condamine kousek výše ve městě seženete čerstvé produkty i lehčí pokrmy.
- Pokud nechcete platit za ubytování monacké ceny, můžete se ubytovat třeba v rezidenci Costa Plana v oblasti Cap d´Ail na francouzské straně, odkud je to do Monaka co by kamenem dohodil a jezdí tam i příměstský autobus.