Sociální život krav
Až vám někdo bude nadávat do krav, neurazte se. Nebude daleko od pravdy. Lidé totiž se skotem sdílejí osmdesát procent genů. A není to jediná paralela s člověkem. Kráva má podobnou strukturu obličeje, jen s několika rozdíly. Je vysoce sexuální, gravidní je devět měsíců stejně jako žena a je i stejně oddanou matkou. Krávy si stejně jako lidé vytvářejí blízké vztahy a většinu času tráví jen s malou hrstkou přátel. A pozor! Naštvat krávu se rozhodně nevyplácí. Umí si totiž vybudovat dlouhodobou zášť vůči konkrétním jedincům.
O skotu se říká, že je hloupý. Dokonce to s tímto předsudkem došlo tak daleko, že se lidé častují názvy hovězího dobytka i při nadávání. Krávy přitom nejsou nijak nechápavé a rozhodně netrpí bezmyšlenkovitou pasivitou. Tento názor vznikl možná proto, že je velmi často vidíme, jak leží na louce, pomalu přežvykují a slepě hledí do nebe. Je pravda, že to může evokovat dojem, že se mezi jejich ušima vůbec nic zvláštního neděje, pravdou je však naprostý opak. Krávy jsou velmi zajímavé bytosti. Stejně jako v mezi lidmi existují i ve stádu krav jedinci nadanější než jiní, kteří se velmi rychle učí, jsou zvídaví, odvážní a navíc mají dobrodružnou povahu. Opravdu není kráva jako kráva. Některé jsou přátelské, projevují se vůči svým souputníkům ve stádu citlivě, zatímco z jiných se můžou vyklubat pěkně nevyzpytatelné mrchy.
Mezi kravami panuje komplikovaná hierarchie, kterou ovlivňují faktory, jako je věk a velikost, ale svou roli hraje i to, zda má kráva rohy. Určitý jedinec může být vůči některým členům stáda dominantním, zatímco vůči jiným bude zaujímat submisivnější postoj. Ctění hierarchie ve skupině je velice důležité, protože zajišťuje klidnou atmosféru a snižuje agresivitu. Každý jedinec přesně ví, kde je jeho místo, a tuto svou „pozici ve frontě“ respektuje. Inteligence, zvídavost, sebevědomí, zkušenosti a dobré sociální dovednosti jsou přesně to, co nakonec určí, kdo se ve stádu stane vůdcem. A zkušenosti nejsou zadarmo v žádném světě. Ani v lidském, ani v tom zvířecím. Proto jsou vůdci nejčastěji nejstarší jedinci ze stáda.
Krávy mají překvapivě paměť jako slon a hašteřivější člence stáda by se opravdu nevyplatilo dělat ostatním zbytečné naschvály. Když totiž takové krávě někdo dlouhodobě leze na nervy, dokáže si vůči původci nepříjemností vytvořit stabilně negativní postoj, což funguje dokonce i ve vztahu k člověku. My lidé považujeme odedávna za své nejoddanější a nejbližší zvířecí přátele kočky nebo psy a přisuzujeme jim i notnou dávku inteligence či vnímavosti. Kráva má však proporcionálně větší mozek než oba tihle osvědčení miláčci. A pozor, velký mozek krav má téměř tolik závitů a nervových spojů jako ten lidský. Je proto bezpochyby pravda, že to stračenám za klidnou fasádou v hlavě myšlenkami jen víří. Mají dokonce rády intelektuální výzvy a stejně jako my jsou nadšené, když najdou řešení problému.
V zajetí emocí
Emocionální život krav je velmi pestrý. Zažívají širokou škálu pocitů jako je strach či úzkost, bojí se o budoucnost a jsou schopné cítit štěstí. Podle výzkumu na Northamptonské univerzitě si navíc vytvářejí své „nejlepší přátele“ a dokonce i spiklenecké vztahy. Když někdo od sebe spřátelené krávy oddělí, jsou velice frustrované. Krávy jsou i velmi pozorné matky. Když jim jejich telata odrostou a je čas je odvést, ještě dlouho po nich horečně volají a chodí i mnoho kilometrů, aby je našly. Když ve stádu dojde ke smrti jejich milované čtyřnohé duše, viditelně truchlí a velice se trápí. Dokonce umějí i plakat.
Krávy si velmi váží svého života a nechtějí zemřít. Jsou schopné vycítit smrt a za svůj život bojovat. Své o tom ví čtyřnohá Idabelle z Virginie, kterou naložili na nákladní loď, aby ji převezli do Venezuely. Tam by ji dojili, dokud by dávala mléko, a následně ji porazili na jatkách – ostatně jako zbytek stáda. Idabelle však svou pochmurnou budoucnost vycítila, a i když byla březí, otočila se na kopytu, rozběhla se a skočila do řeky James. Poháněná adrenalinem a mateřským instinktem doplavala až na ostrov a zmizela v lese. I když byla nakonec odchycená, dostala svobodu a byla poslaná do svatyně.
Veselá kráva
V jakém emočním rozpoložení se kráva právě nachází, zjistíte snadno. Čím méně bělma v jejich očích zahlédnete, tím lépe se cítí. Uši a dokonce i čumák jsou také ukazatelem aktuálních pocitů. Jsou-li v uvolněné poloze, můžete být klidní, nic vám nehrozí. Pokud je kráva vaším oblíbeným zvířetem, víte, že jí velmi dobře dělá hlazení. Komu také ne. Jeden výzkum prokázal, že během této něžné aktivity klesá teplota jejího čenichu. Bylo by zajímavé vědět, co dělá něžné vískání s lidským nosem. Škoda, že se to zatím ještě neměřilo.
Lidé odnepaměti chtěli porozumět řeči zvířat. Povedlo se to snad jenom Jiříkovi z pohádky o Zlatovlásce, britský tým vědců však strávil téměř celý rok studiem způsobů komunikace krav. Přišli na to, že matka kráva se svým teletem hovoří stejně něžně, jak na vás mluvila vaše maminka. Jsou to právě nižší tóny, které znamenají láskyplné volání. Všechny hovory jsou navíc individualizované tak, že všichni vědí, kdo na koho bučí, a nikdy nedojde k mýlce. Kromě hlasitých hovorů vedou krávy i nonverbální komunikaci. Svou roli při ní hraje výraz obličeje i pozice těla. Když už jsme u těla, je velmi zajímavé, že různobarevné skvrny Holštýnského skotu jsou něco jako otisk prstu u lidí. Žádné dvě krávy nemají na svém těle přesně stejný vzor.
Jak si nepodělat život
I když krávy nikdo běžně necvičí, osvojují si nové návyky snadno. Lehce se naučí třeba ovládat pitné zařízení nebo přístroj na dávkování obilí. Stejně tak se brzy naučí držet se dál od toho, co jim způsobuje bolest, jako jsou elektrické ohradníky. Nadto si krávy umějí ve stádu vzájemně předávat zkušenosti. Jakmile například jedna nebo dvě krávy utrpí bolest při kontaktu s elektrickým plotem, ostatní jedinci se mu vyhnou. Tato schopnost učit se jeden od druhého je další známkou jejich vnímavosti a inteligence. Je navíc srovnatelná s podobnými schopnostmi psů a dokonce vyšší než mají kočky.
Paměť, zvláště ta prostorová, je další ze silných stránek krav. Pamatují si lidské tváře, migrační trasy nejlepší místa pro úkryt i to, kde roste nejlepší tráva. Krávy mají dvakrát až třikrát víc chuťových pohárků než lidé, a to jim pomáhá vyhýbat se konzumaci hořkých toxických rostlin. Jsou i zdatné bylinkářky. Stejně jako ovce vědí, které byliny jsou léčivé. Spásají je tehdy, když jsou nemocné. Léčivky totiž nebývají běžně součástí jejich potravy.
Spací pořádek a superschopnosti
I kráva musí občas vypnout hlavu a nechat odpočinout tělu i duši. Dostatečný spánek je pro ni proto velmi důležitý. Není pravda, že krávy umějí spát ve stoje, jak se mylně domnívají mnozí lidé. Vestoje jejich mozek není schopen přejít do REM fáze spánku. I když jsou tělesné proporce skotu úctyhodné, nepotřebují krávy spát déle než čtyři hodiny denně. Tuhle svou čtyřhodinovku navíc nechrupou v kuse, ale trhaně po několika minutách. I když toho tolik jako člověk nenaspí, můžeme jim závidět. Z celého dne stráví poleháváním na poli skoro čtrnáct hodin. V těchto chvílích se dostavuje NREM fáze spánku, která slouží jako regenerační funkce a pomáhá při zachování energie. Krávy rády spí v blízkosti svých nejbližších a jejich spací uspořádání je určované postavením v sociální hierarchii.
Krávy mají neuvěřitelné smysly. Protože jsou jejich oči umístěné po stranách hlavy, mají téměř panoramatické vidění. Když se pasou, mají zorné pole téměř tři sta šedesát stupňů, zatímco lidé pouhých sto osmdesát. Binokulární vidění je však srovnatelné s naším. Obě oči se zaměřují na objekt, takže mohou vnímat rychlost i vzdálenost. S čím jsou ale krávy na štíru, je vnímáním hloubky či barev. Vidí pohyb, ale ne tak ostře jako člověk. Nerady chodí přes stíny, protože nedokážou rozeznat, zda se jedná o stín nebo o příkop. Proto se vždy zastaví a skloní hlavu, aby se ujistily. Skot může vidět jen několik barev. Jsou to především ty s nižší intenzitou a živostí. I barvy, které vidí, jsou však vybledlé. Barvoslepé jsou například k červené, proto býky nikdy nerozpálí do běla rudá muleta, ale spíše vášeň pohybu, se kterou mu toreador látkou mává před očima.
Krávy se umístily na čtvrtém místě žebříčku zvířat s nejlepším čichem. Dokáží detekovat pachy až osm kilometrů daleko. Naprosto bezpečně cítí vůni krve a z trusu dokáží rozpoznat strach jiných stresovaných krav. Čichem si dokonce vybírají i místo pro ležení. Když ho z něj někdo vyžene, při první příležitosti se sem vracejí. Poslední výzkumy ukazují, že se stejně jako ptáci nebo lososi orientují podle magnetického pole Země pomocí rohovky v oku. Na pastvinách se většinou jednotlivá zvířata stavějí vedle sebe od severu k jihu.
Není dobytek jako dobytek
Zatímco v naší zeměpisné šířce pohlížíme na skot téměř jen jako na prostředek obživy nebo pracovní zvíře, na druhém konci světa krávu považují za nadčlověka. Už před osmi tisíci lety vymalovali lidé na stěny známých jeskyní poblíž Lascaux ve Francii divoké aurochy – pratury. I neohroženého Julia Caesara krávy ohromily a překvapily. Prohlásil prý, že jejich síla a rychlost jsou mimořádné, nešetří ani člověka, ani divoké zvíře. O pár set let později pak na západní polokouli přivezl skot Kolumbus při své druhé plavě do Nového světa v roce 1493.
Kráva je v Indii posvátné zvíře. Každoročně se na její počest koná hinduistický festival Gopastami. Pokud chcete na vlastní oči vidět, jak jsou krávy omývané a slavnostně zdobené, měli byste tu být v druhé půlce listopadu. Keňští Masajové zase v návaznosti na události 11. září věnovali čtrnáct krav jako projev úcty. Za nedotknutelnou považuje krávu i jeden muž v Nebrasce, který chová červené krávy a posílá je do Izraele v naději, že se tam narodí čistě červená jalovice. Podle legendy by taková událost přiměla Židy postavit třetí chrám v Jeruzalémě a podnítila tak příchod nového Mesiáše.
Jak bučí kráva v 10 jazycích
- Dánština – Muuh
- Finsky – Ammuu
- Francouzština – Meuh
- Němčina – Muh
- Hebrejsky – Go’eh
- Italština – Mu
- Japonština – Mo
- Portugalština – Muuu
- Velština – Moo
- Česky – Bú
Kraví rekordy
- Nejtěžší tele, které se kdy narodilo, vážilo 102 kg.
- Za největší „matku“ krávu se považuje „Velká Bertha“, která za svůj plodný život porodila 39 telat. Je považovaná též za nejstarší krávu, která se dožila 49 let.
- Přebornice v laktaci je určitě Kanaďanka Šmoula, která za svůj života zvládla nadojit 211 188 litrů mléka.
- Nejdražší kráva na světě stála 1,2 milionu dolarů a jmenovala se Missy.
- Nejmenším druhem krávy je plemeno zvané Dexter, které bylo vyšlechtěno, aby se mohlo chovat v domácnosti.
Genetická příbuznost člověka se zvířaty a rostlinami
- 96% se šimpanzi
- 90% s kočkou
- 85% s myší
- 44% se včelou domácí
- 38% se škrkavkou
- 24% s rýží 24% s hrozny
