Téma emancipace je dlouhodobě velmi diskutované. Jestli ale existuje jedna věc, která ženám opravdu změnila život k lepšímu, pak to není ani volební právo, ani možnost řídit auto. Je to antikoncepce, prachobyčejné menstruační vložky a vůbec všechny vymoženosti, které souvisí s tímto každoměsíčním nepříjemným obdobím.
Milé dámy, máte obrovské štěstí, že žijete ve věku vložek a tamponů, protože být třeba jen o sto let mladší, proklínáte oněch sedm citlivých dní do morku kosti. Až zjistíte, jak se ubírala historie tohoto neocenitelného vynálezu, nebudete si ani chtít představit, jak se asi žilo ženám v bídném středověku. Celá věc totiž byla těžká nejen z pohledu samotného provozního řešení, ale také kvůli všeobecnému přístupu a povědomí o menstruaci. Názor, že je žena během svých dnů nečistá, nebyl zdaleka jen výsadou Židů, kteří ho mimochodem sdílí dodnes, ale postojem celé společnosti. Víra v nehygieničnost menstruace panovala od antiky téměř do počátku minulého století. Staří Egypťané sice uměli báječně mumifikovat a staří Řekové vyléčit kdeco, ale povědomí o ovulaci neměli žádné. Mysleli si, že ženy musí krvácet, aby ochladily svou emocionální hysterickou povahu. A v temném středověku se zase o menstruačních křečích hovořilo jako o připomínce prvotního hříchu Evy. Proti silné menstruaci ženy nosily kolem pasu uvázaný váček s popelem ze spálených ropuch, který měl zmírnit bolesti.
Bizarní mýty žijí dodnes
Stovky a stovky let přežívaly mýty, že menstruující ženy jsou spojené s magií a čarodějnictvím. V průběhu historie se o menstruační krvi mluvilo jako o kletbě, ale také jako o léku. Tvrdilo se třeba, že ženy, které mají zrovna své dny, dokážou zastavit krupobití a pouhým pohledem tupit zbraně. To ve starověkém Egyptě celou věc viděli úplně jinou optikou. Menstruační krev používali jako kosmetický fixační prostředek na ochablá prsa a stehna. Dnes nad podobnými výmysly pobaveně kroutíme hlavou, ale pozor, pořád jsou na světě místa, která mohou být pro menstruující ženy nebezpečná.
Tak například někteří lidé v Indii si myslí, že ženy, které zrovna prožívají svoji periodu, mohou za neplodnost krav. Ve východní Africe vám zase mohou na hlavu hodit vinu za sucha, která způsobují špatnou úrodu. Magická síla zřejmě na svém lesku nic neztrácí ani v průběhu staletí. Jak jinak si vysvětlit, že jedna indonéská služebná v Hongkongu přidala onu krev do jídla svého šéfa, aby zlepšila jejich pracovní vztahy, což se jí stejně nepovedlo. A teď si podržte klobouky, přesuneme se trochu více na západ do moderní velmoci číslo jedna, kde na vás čeká možná největší překvapení. V americké televizi se o menstruaci nikdy veřejně nemluvilo až do roku 1985.
Život s periodou
Zatímco výjevy ze sexuálních orgií se dostaly do všech uměleckých sfér a tesaly se i do kamene, o menstruaci se zarytě mlčelo, takže o ní existuje jen málo dokumentace. Ví se ale, že ženy zažívaly mnohem lehčí cyklus, a to hned ze dvou důvodů. Do karet jim hrála podvýživa a skutečnost, že menopauza přicházela již kolem čtyřicátého roku věku, zatímco dnes je to kolem kulaté padesátky. A protože o vložkách nebo tamponech si ženy mohly jen nechat zdát, vyřazoval je cyklus ze společnosti. Co svět světem je, snažily se ženy najít praktického pomocníka pro své dny a byly opravdu vynalézavé. Starověké Egypťanky si vyráběly tampony pomocí měkkého papyru, a to už v roce 1550 před naším letopočtem. Podobnou papírovou variantu používaly i ženy v Japonsku, přičemž jejich denní spotřeba čítala minimálně dvanáct kousků. Řekyně oproti tomu vyvinuly jinou metodu. Vzaly dřevěné špalíky, které omotaly cupaninou a ty si pak následně zavedly do pochvy. Římanky volily poněkud měkčí variantu z vlny.
Jak pochytat krev
Od středověku až do konce devatenáctého století měly ženy na vybranou ze dvou možností. Buď místo vložek používaly nastříhané hadry, které praly a sušily, aby se mohly opět použít, nebo neměly nic a prostě krvácely do šatů. To, že ženy krvácí do oblečení, které nosí nevyměněné po dobu čtyř až osmi dnů, se naštěstí začalo ve viktoriánské době považovat za nechutné a nezdravé. Mezi lékaři začala rychle vzrůstat obava ze vzniku infekce z nehygienických podmínek. Proto světlo světa spatřil sanitární pás Hoosier, který se připevňoval kolem pasu a mezi nohama byl prostor na vložky. Některé byly jednorázové a jiné omyvatelné. Jako materiál se používala bavlna, buničina či vlna.
Jedním z prvních produktů zaměřených na menstruační hygienu byl takzvaný Listerův ručník, který se díky obrovskému společenskému stigmatu musel přejmenovat na Nupak, aby méně připomínal svůj účel. Bohužel ho kupovalo jen málo žen, protože reklama na něj byla slabá. Komunikovat takové téma se považovalo za nemorální. Za vynálezem první absorpční vložky paradoxně stojí muži, respektive potřeba pomoci raněným vojákům v první světové válce. Několik francouzských zdravotních sester si všimlo, že celulóza saje krev daleko lépe než jiné materiály, čehož využila společnost Kimberly-Clark a začala vyrábět jednorázovou hygienickou vložku Kotex.
Nejlepší je zašpuntovat
Píše se rok 1936 a televize BBC One začíná se svým pravidelným vysíláním, u nás probíhá sedmý sjezd KSČ a lidé se na svět mohou začít dívat skrz polarizační brýle. A ani ženy v tomto roce nepřišly zkrátka. Společnost Tampax začíná oficiálně vyrábět první tampony s aplikátorem, které o pět let dříve vynalezl americký lékař Earle Cleveland Haas. Jako první po tamponech skočily Evropanky, protože sex a nahota nebyly na starém kontinentu tak tabuizované jako ve Spojených státek. Za Velkou louží se začaly hojně používat až o zhruba třicet let později. Není se ani čemu divit, když dokonce i američtí lékaři doporučovali ženám vyhýbat se jim, aby si nezpůsobily infekci, podráždění anebo aby nedej bože nedošlo k masturbaci a erotickým představám.
Walt Disney a menstruace
- Walt Disney není jen Mickey Mouse nebo Sněhurka. V roce 1946 vyrobila slavná filmová společnost desetiminutový animovaný film s názvem „Příběh menstruace“, který byl určený americkým středoškolákům. Byl to obrovský krok v sexuální výchově. Je to první film, který ve svém scénáři použil slovo „vagina“. I když to byl revoluční počin, neobsahoval jedinou zmínku o sexualitě či reprodukci, zato se tam našly některé zkreslené představy o kráse a ženskosti. K podrobnému popisu menstruačního cyklu používal animované diagramy, ve kterých je menstruační tok znázorněný jako sněhově bílý místo krvavě červeného.
