Mít či nemít – to je, oč tu běží. A běželo o to od počátku civilizace. Mít dítě je totiž kromě životního potěšení setsakra drahý koníček a někdy i životní průšvih. Lidé proto dělali všechno možné i nemožné, aby nechtěnému početí zabránili. Teď se zdá, že se kvůli nám přestanou množit i ryby, raci nebo žáby.
Výkaly, varlata a citrony – těžké časy dávnověku
„Vezmi trochu krokodýlího trusu, vlož si ho do vagíny a budeš připravena strávit milostnou noc bez rizika početí.“ Staroegyptský recept na antikoncepci starý téměř čtyři tisíce let zněl opravdu prapodivně a intimní radovánky pak musely být záležitostí pro skutečné fajnšmekry. Jedna věc se mu však upřít nedá. Krokodýlí výkaly jsou silně zásadité, což je principem účinku i u dnešních spermicidních gelů. V porovnání se starověkými Číňankami na tom však byly Egypťanky ještě dobře. Konkubíny z Říše středu pily rtuť, aby zůstaly sterilní. Tekutý kov je však prudce jedovatý a způsobuje třeba poškození mozku či selhání ledvin. Moderní evropská medicína se ho bojí tak moc, že je pro jistotu zakázaná i výroba rtuťových teploměrů.
V šestnáctém století pily ženy na území dnešní Kanady alkohol, ve kterém nechaly vylouhovat sušená bobří varlata. Před nechtěným těhotenstvím je to sice moc neochránilo, ale možná pak snášely následky veseleji. Tak si říkám, jestli by bývalo nebylo lepší využít služeb starého dobrého kondomu. A to doslova – kozí močový měchýř místo prezervativu prý používal už král Mínós z Kréty, kterému se podle legend jako následek kletby ve spermatu usídlili hadi a štíři. Existují i starověké návody, jak máčet prasečí střívka v teplém mléce, aby příjemně změkla. Kondomy ze střívek používal i proslulý milovník Casanova, který navíc vkládal ženám do intimních partií místo pesaru vydlabanou polovinu citronu. Porce kyseliny citronové na děložním hrdle pak jistě musela být silným zážitkem.
Moderní kondomy, jak je známe dnes, si musely počkat na vynález pneumatik. Přesněji řečeno vulkanizované gumy, ze které se vyrábějí a kterou si Charles Goodyear nechal patentovat v roce 1844. O deset let později pak přidal i patent na kondom. Poměrně úsměvné okolnosti však provázely i vznik dalších antikoncepčních metod. Například hormon progesteron, jehož syntetická verze je součástí prakticky všech antikoncepčních pilulek, užívaly dřív klisny než ženy. Vědci ho ve čtyřicátých letech objevili u králíků a jen ze zvířat ho zpočátku také dokázali získávat. Bylo to tak drahé, že si výsledný přípravek mohli dovolit téměř jen majitelé nejlepších závodních koní, kteří ho používali naopak ke zvýšení jejich plodnosti. Poněkud sarkastický přípitek „na krásu našich koní a rychlost našich žen“ tehdy dostal dost reálný podklad.
Když v roce 1957 ve Spojených státech konečně spatřily světlo světa tablety se syntetickým progestinem, předepisovaly se nikoli jako prostředek proti početí, ale jako lék na těžké menstruační potíže. Hormonální antikoncepce tam totiž tehdy nebyla legální. Prodávaly se s povinným varováním, že zabraňují těhotenství, a za ty tři roky, než se staly antikoncepcí, se půl milionu amerických žen záhadně zhoršily projevy jejich periody. Nadšeně totiž užívaly pilulky kvůli jejich „vedlejšímu účinku“. Zajímavý původ má i nitroděložní tělísko. Je tu s námi už více než sto let, a když ho polský lékař Richard Richter vynalézal, použil k tomu vnitřnosti bourců morušových.
Jak vyléčit celé státy
„Milý Watsone, je na čase vnést trochu světla do případu primitivní násilník versus chytrý svůdník,“ pronesl by asi se svou dýmkou v ústech Sherlock Holmes, kdyby se zrovna zamýšlel nad důvodem všemožných rozjitřených emocí kolem antikoncepce. Ačkoli totiž ulevuje od životního stresu a menstruačních bolestí ženám, za jejím zakazováním či naopak propagací stojí čistě mužské zájmy.
Při studii, které se zúčastnily tři tisíce zneužívaných Američanek, vyšlo najevo, že celá čtvrtina jejich násilnických partnerů jim antikoncepci zakazovala, schovávala nebo se ji snažila bojkotovat. Používali totiž plodnost jako jeden z nástrojů domácí nadvlády. Kam by asi zdeptaná žena šla, kdyby se nakonec přeci jen rozhodla odejít, kdyby za ní cupital štrůdl pěti či šesti malých dětí?
Ani za usilovnou propagací hormonální antikoncepce v poslední době nestojí v první řadě starost o zdraví dělohy. S rozšířením pilulek i dalších moderních metod totiž přišlo něco, co polovina lidské populace obdařená varlaty ještě nikdy předtím nezažila. Jakmile se totiž ženy přestaly bát nechtěného těhotenství, mohly bezstarostně rozbalit svou touhu naplno. Staly se zkrátka sexuálně dostupnějšími.
Ještě před druhou světovou válkou zpravidla muž, který neměl peníze či postavení, mohl na vážný vztah či manželství rovnou zapomenout. Mohl si tak ještě najmout prostitutku, ale k tomu opět potřeboval peníze – hodně peněz. S příchodem nejrůznějších pilulek, tělísek a injekcí se tahle bariéra rozplynula, což musí sebevědomější části mužského pokolení znít jako rajská hudba.
Pilulka s estrogenem a progestinem však není jen lékem pro prázdné ložnice, ale doslova pro celou společnost. To, že jí časopis The Economist přisoudil titul jednoho ze sedmi divů moderní doby, není pro nic za nic. Méně dětí zkrátka znamená méně hladových krků a více žen v pracovním procesu, což zvyšuje celkovou ekonomickou prosperitu. Ženy ze zemí s nejvyšší porodností také mají nejmenší práva i průměrný věk. V Sieře Leone, kde na jednu ženu připadá průměrně skoro čtyři a půl porodu a každá sedmnáctá matka má slušnou šanci, že při porodu zemře, jsou ženy rády, když přežijí padesátku.
Podobně smutný příběh je to i ve sféře vzdělání. Číst neumí téměř devět desetin Afghánek, které za život porodí průměrně skoro pět dětí, a v již zmíněné Sieře Leone jsou negramotné téměř tři čtvrtiny všech žen. Podobný, i když zdaleka ne tak tragický trend funguje i ve vyspělých zemích. Na počátku šedesátých let, kdy ve Spojených státech zlegalizovali antikoncepci, tvořily dívky na tamních vyšších školách asi třetinu všech studentů. Dnes se svými téměř šedesáti procenty studující chlapce s přehledem trumfují.
Proč samci kladou jikry
Když odjížděl rytíř do bitvy, nechal svou nebohou manželku zakovat do pásu cudnosti. Vynález připomínající spíš mučicí nástroj by se s trochou fantazie dal brát za antikoncepční metodu, ačkoli z něj jeho nositelka rozhodně žádnou radost neměla. Podobné fígle fungují dokonce i v říši živočichů. Pohlavní ústrojí některých druhů hmyzu do sebe zapadá jako zámek a klíč, a když se chce samec po aktu osvobodit, musí si sovu chloubu doslova utrhnout a nechat ji vězet, kde je. Samci krtků zase po páření zanechávají v pochvě samiček gumovitou zátku, která brání dalším vášnivým radovánkám. Účelem toho všeho je zamezit ostatním samcům, aby si užili svůj díl.
Ano, pozorný čtenář má pravdu – ve skutečnosti nejde o skutečnou antikoncepci, protože vychytralí svůdníci uzavírají bránu rozkoše až po oplodnění. Divocí tvorové plánované rodičovství neznají, přesto si však antikoncepce užívají víc, než by jim bylo milé. Výzkum prováděný na ploticích v britských řekách ukázal, že v nich plave až polovina samců se samičími znaky, kteří dokonce tvoří ve svých varlatech namísto spermií jikry. Fenomén intersexuálních ryb však není jen záležitostí britských ostrovů. Dokonce i u nás vědci ve Vltavě, Labi či Svratce objevili parmy, pstruhy nebo jelce se znaky obou pohlaví a na severní Moravě žijí oboupohlavní a zároveň kriticky ohrožení raci bahenní.
Nezbláznila se nám trochu matka příroda? Nikoli, jen se znovu naplnilo známé přísloví hlásající „za vším hledej ženu“. Přesněji řečeno miliony žen, které v moči vylučují zbytkové hormony z antikoncepce. Estrogeny i progestin si pak z toalety přes čističky odpadních vod nacházejí cestu až do řek a jezer, kde ovlivňují vodní tvory včetně žab, želv nebo aligátorů. Čističky je nejen nezachytí, ale někdy je naopak přetvoří na formy ve vodě ještě účinnější. K zamoření celé vodní nádrže velikosti Lipna tak, aby to mělo vliv na její obyvatele, by přitom bohatě stačila jediná polévková lžíce čisté účinné látky. Aktivitu takzvaných endokrinních disruptorů vychylujících hormonální hladinu v těle navíc mají další stovky odpadních látek včetně zbytků pesticidů, čistidel nebo složek plastů, jako jsou třeba ftaláty či bisfenol A.
Samotná hormonální antikoncepce v drtivé většině případů nemá na lidský organismus žádné vážné nežádoucí účinky, dokonce podle všeho působí proti vzniku rakoviny dělohy nebo vaječníků. Přesto však možná dokáže ovlivnit naše geny. Jak? Úplně jednoduše – dávky hormonů působí na ženské tělo tak, aby si připadalo jako v těhotenství. Díky tomu netvoří plodná vajíčka nebo nedovolí zárodkům, aby se usadily v děložní sliznici. Zároveň však může ovlivnit ženin vkus při výběru partnera. V plodné fázi ji přitahují muži, kteří mají jinou skladbu genů než ona. S takovými partnery pak může zplodit zdravější děti.
V těhotenství ji to však táhne spíše k lidem s obdobnou genovou výbavou – tedy například k členům vlastní rodiny, kteří ji v těžkém období ochrání. S nimi by se však normálně rozmnožovat určitě nechtěla. Hormony v antikoncepci mohou navíc ovlivnit i výběr mužů. Ti podvědomě hledají známky těhotenství potenciální partnerky a vyhýbají se jim. Navzdory moderním trendům mají hluboko v genech zapsaný zákon říkající „množte se, množte se, množte se!“. Stejně jako každá mince má tedy i sexuální revoluce v rytmu hormonů své dvě strany. Pořád však platí, že je sedmým divem našeho světa.
Antikoncepční podivnosti
- Většina výrobců nedoporučuje vkládat kondomy do černých kapes nebo peněženek. Černá barva pohlcuje teplo, kvůli kterému by mohl zkřehnout latex kondomu.
- Americké feministky nejdříve vítaly antikoncepční pilulky jako nástroj svobody, pak ale začaly demonstrovat proti tomu, že nesou celou zátěž s plánovaným rodičovstvím na bedrech samy.
- Vědci pracují na mužské antikoncepci, k dispozici by mohla být za 10 až 20 let. Ochotně by ji bralo 25 až 75 procent mužů. Vždy je však snazší vyblokovat jedno vajíčko než 1500 spermií každou sekundu.
- Antikoncepce většinou nezpůsobuje tloustnutí. Ženy mají spíš tendenci v dlouhodobějších vztazích přibírat i bez ní – ostatně stejně jako muži.
- Jen v Africe nedosáhne na antikoncepci přes polovina žen ochotná ji brát. Kdyby se uspokojil celosvětová zájem, zabránilo by se 26 milionům potratů, 79 000 úmrtí při porodu a 1,1 milionu úmrtí novorozenců.
- Před vynálezem syntetických hormonů mexičtí vědci začali izolovat jejich prekurzory z místní odrůdy yamů zvaných cabeza de negro.
- Při počítání plodných dnů je třeba vyhnout se sexu na devět dní (5 před ovulací, den ovulace a 3 dny po ní). Jen tak se obejde životnost vajíčka, spermií i nepravidelnosti cyklu.
- Američanka Margaret Sangerová otevřela první kliniku zabývající se antikoncepcí v roce 1916. Měla však otevřeno sotva dva týdny – pak ji zatkli a uvěznili.
- V padesátých letech používaly některé ženy jako antikoncepci výplach vagíny Coca-Colou. Když za tři dny rozpustí žiletku, tak co by si neporadila s dávkou spermií, že…
- Antikoncepce díky sexuálnější dostupnosti žen devalvovala ceny v prostituci stejně jako digitální fotoaparáty ceny fotografických služeb.
