Jako vejce vejci
Největšími vášněmi v životě dvou nejúžasnějších vědeckých myslí za posledních sto let nebyla romantika, jídlo ani drogy, ale zvědavost a představivost. Jejich majitelé obě vlastnosti dokonce považovali za skutečný znak inteligence. Tyto dvě hodnoty ale nejsou tím jediným, co je spojovalo. Jejich životní cesty si byly až nápadně podobné.
Mystické spojení
Fyzika s matematikou patří k vědecky nejpřesnějším vědám, které jen tak neošálíte. Matematikou se dá prý dokonce vyjádřit všechno dění na Zemi. Jaká teorie by se tedy dala použít pro vysvětlení skutečnosti, že se světově proslulý astrofyzik Stephen Hawking narodil přesně na třísté výročí úmrtí otce moderní astronomie Galilea Galileiho, tedy 8. ledna 1942, a zároveň zemřel ve stejný den, kdy se narodil Albert Einstein, otec nejslavnější rovnice na světě E = mc² pomocí které popsal vztah mezi energií a hmotností – 14. března. Bylo by fajn pozorovat, jak si tyto dva geniální mozky lámou hlavu nad sérií náhod, které jsou až zarážející. Možná by to byla jediná chvíle, kdy by byly oba s rozumem v koncích.
Čísla jejich příchodů či odchodů na tento svět rozhodně nejsou jediná numera, která je spojují. Oba měli IQ 160, zemřeli shodně ve věku 76 let a po jejich boku se v životě objevily dvě osudové ženy. I jejich pozornost a vědecká vášeň se ubíraly podobným směrem. Oba se intenzivně zajímali o stejná témata, jako jsou černé i červí díry, či cestování časem. Měli dokonce i stejný cíl. Chtěli sjednotit fyziku, ani jednomu se to však nakonec nepodařilo. I když byli oba Bohem políbení, sudičky se k nim otočily zády v tom nejcennějším, co člověk má – ve zdraví. Einstein se potýkal s Aspergerovým syndromem a Hawkinga amyotrofická laterální skleróza navždy připoutala na invalidní vozík. I přes tyto handicapy německý rodák z Ulmu získal Nobelovu cenu za fyziku a génius z Oxfordu zase cenu Alberta Einsteina. Na Nobelovu cenu nedosáhl jen z toho důvodu, že je nesmírně těžké dokázat, že to, co vymyslel, je pravda.
Z hlupáčků profesory
Jestli máte děti a ono jim to jde s vývojem trošku pomaleji, než byste si představovali, nezoufejte. Možná máte doma malého génia a ani o tom nevíte. Jinak na tom totiž nebyli ani naši dva velikáni. Malý Albert se velmi pomalu učil mluvit a rodiče měli obavu o jeho inteligenci. Když už svá mluvidla nakonec rozpohyboval, tak si slova, než je vyslovil, neustále šeptal. Právě kvůli tomu si od své služebné vysloužil přezdívku „hlupáček“. Na druhou stranu byla zase radost brát ho jako dítě na večírky. Stačilo mu dát papír a tužku. Všichni tančili, zatímco klučina seděl na gauči a byl zcela pohlcený matematickými příklady, které si počítal. Malý Stephen na tom nebyl o moc lépe. Do osmi let nečetl a ještě ve třetí třídě patřil s prospěchem k nejhorším ve třídě. To na střední škole už to byla jiná liga. Tam si dokonce vysloužil přezdívku „Einstein“. Ještě později se stal lukasiánským profesorem matematiky, stejně, jako jím byl v minulosti i Isaac Newton.
Einstein to v dospělosti dotáhl až na nejoblíbenějšího vědce historie, ačkoliv nechápal, jak se chovat k lidem. Rétorikou moderní doby by se dalo říci, že byl úplnou filmovou hvězdou vědy. Pokaždé, když se dostal do médií, článek vyvolal ohromný rozruch. Velmi často to nebývalo ani tak pro jeho nové objevy, ale z důvodu, jak vypadal, nebo kde co na veřejnosti vymňoukl. Mediální obraz bizarního vědce si možná budoval i cíleně. Měl silnou averzi k ponožkám, občas nenosil ani boty, košili míval rozepnutou a potkat ho v límečku nebo kravatě bylo téměř nemožné. I jeho účes patřil k těm nezapomenutelným. Těžko říci, do jaké míry šlo o nechuť starat se o svůj zevnějšek, nebo spíš o vzácnou genetickou mutaci, která způsobuje syndrom neučesaných vlasů. Však se také o pár let později pro tento neduh vžil název „Einsteinova nemoc“.
Tajemství vyplazeného jazyka a kolečkové křeslo jako značka
Když měl profesor možnost předvést veřejnosti svou excentrickou duši, s potěšením to udělal. Traduje se, že když se přiblížili fotografové, oběma rukama si natáhl vlasy, aby vypadal ještě extravagantněji než normálně. Nejvýstřednější podobenka slavného fyzika vznikla paradoxně dílem okamžiku, než úmyslem zviditelnit se. Psal se rok 1951 a profesor slavil své sedmdesáté druhé narozeniny v Princeton Clubu. Doktor Frank Aydelotte spolu s jeho ženou mu večer nabídli, že ho svezou svým vozem domů. Fotografové se rozběhli k vozu, aby pořídili ještě poslední snímek. Jeden z nich, Arthur Sasse, ho požádal o úsměv. Notně znavený Einstein na něj místo cukrbliku vyplázl jazyk, a tak vznikla fotka století. Einsteinovi se natolik líbila, že sám požádal o její výřez, na kterém bude jen jeho portrét, který spolu s podpisem následně rozesílal přátelům jako pohlednici.
I Stewen Hawking byl na veřejnosti snadno rozeznatelný. Bohužel se o to nemusel ani moc snažit. Osud to vyřešil za něho. Celý svět zajímalo, jak se mohl stát teoretickým fyzikem i přes své postižení, které mu způsobila degenerativní nemoc. Jeho knihy „Stručná historie času“ se prodalo přes deset milionů kopií, které byly přeložené do čtyřiceti jazyků světa. Takový kasovní trhák se Einsteinovi nikdy nepodařil. Z jeho pera nevznikl žádný bestseller. Oba vědci však měli na rozdíl od svých kolegů shodný pohled na šíření svých myšlenek. Přednášky nepořádali převážně pro profesionální publikum, ale pro široké zástupy laiků, což se dá považovat za docela neobvyklý přístup. I když to bylo mnohdy velmi obtížné, snažili se lidem své objevy srozumitelně vysvětlit. Hezkým příkladem je způsob, jakým Einstein objasnil teorii relativy: „Když se dvoříte pěkné dívce, hodina se zdá být vteřinou. Když sedíte na žhavém popelníku, vteřina vypadá jako hodina. To je relativita. “
Hawking měl brilantní mysl. Největší pozornost věnoval úplnému pochopení vesmíru a toho, proč vůbec existuje. Měl rád vědecké sázky a předpovědi. Sám několikrát přišel s provokativním tvrzením. Ačkoliv se celý život zabýval tajemstvím černých děr, nakonec si vsadil proti jejich existenci, když prohlásil, že černé díry nemusí být zase až tak černé. Tedy laicky řečeno, že nějaké světlo může uniknout i z jejich gravitační pasti. I když nikdy nedefinoval žádnou ucelenou koncepci, která by otřásla základy fyziky, byl to on, komu se podařilo díky své teorii všeho alespoň částečně naplnit Einsteinův sen. Spojil jeho obecnou teorii relativity s kvantovou mechanikou a dokázal, že svět vznikl velkým třeskem. Podle něj byl velký třesk spíše zhroucením černé díry v opačném směru.
Když génia zasáhne amorův šíp
Stephen Hawking s lehkostí řešil kdejaké vesmírné záhady. Jeho mysl se v pohodě toulala časoprostorem a dumala nad tím, jestli černá díra nenávratně pohltí i informace nebo ne. Na jedno tajemství byl ale krátký. Ženy pro něj zůstaly nezodpovězenou záhadou. Rád prohlašoval, že ženy pro něj byly ve vesmíru nejzábavnější věcí. Jeho maminka o něm tvrdila, že si jako mladý rád užíval večírky a vždy měl rád hezké dívky – pouze hezké dívky. Sexy symbol pro něj představovala Merilyn Monroe, která mu na plakátu visela na dveřích do koupelny. Se svou první ženou měl tři děti. Po čtvrt století manželství se ale vědecká autorita zakoukala do jedné ze svých zdravotních sester a bylo po svazku. Později se ukázalo, že zamilovaný Stephen neměl šťastnou ruku. Vyrojily se zprávy, že ho žena fyzicky i psychický týrá. Po jedenácti letech vztah skončil.
S Einsteinovými milostnými eskapádami to bylo ještě složitější. Nejen, že vypadal jako podivín, on se tak i choval. Když to bylo se vztahem s jeho první manželkou nahnuté, vypracoval pragmatický vědec seznam podmínek pro další život s ní. Žádal, aby oblečení a prádlo bylo udržované v dobrém stavu, vymínil si mít jídlo třikrát denně, jeho ložnice i pracovna musí být vždy uklizené a nikdo se nesmí dotýkat jeho stolu. Korunu všemi nasadil svým jasným přáním, aby se vzdala jakýchkoliv intimností s ním. To ale zdaleka nebylo to nejzvláštnější, co génia v manželství potkalo. Svazek nevydržel a on se vrhl pod tlakem své matky do manželství se svou sestřenicí. Jak taková domácnost asi vypadala, se můžete přesvědčit na vlastní oči v jeho letním sídle v braniborském Caputhu, které je otevřené pro návštěvníky.
Co Einstein neuměl:
- Nikdy se nenaučil mluvit dobře anglicky.
- Tvrdil, že ve fyzice bojuje s matematikou, a proto hledal pomoc od různých matematiků.
- I když byl horlivým námořníkem, nikdy se nenaučil plavat.
- Nikdy se nenaučil mluvit anglicky.
- Neuměl řídit auto
Kudy k Einsteinovi:
- Am Waldrand 15-17, Schwielowsee, Caputh
- Otevřeno: v sobotu a v neděli od 10:00 do 18:00 hod.
- Prohlídka je možná pouze s průvodcem. Prohlídky začínají vždy v každou celou hodinu.
- Vstupné: 5 Eur
Co jste nevěděli o Hawkingovi:
- Stephen Hawking si zahrál hned ve dvou filmech: ve Star Trek: Nová generace a v seriálu Simpsonovi.
- Oba jeho rodiče byli absolventy Oxfordu.
- Jako rodina byli zvláštní. Večeřeli v tichosti, zatímco si každý četl knihu. Jejich auto bylo staré londýnské taxi.
- Jako puberťák se svými kamarády sestavil počítač z recyklovaných částí, který dokázal řešit jednoduché matematické rovnice.
- Věřil v mimozemšťany a tvrdil, že pokud je nenajdeme sami, bude pro nás setkání s nimi katastrofou. Zacházeli by prý s námi jako s podřadným druhem.
