Nejstarší muzejní hrad ve střední Evropě, sličnou matku i obří sud s chmelovým potěšením objevíte, když si uděláte celodenní výlet na Frýdlantsko. A možná vás na cestě čeká i mnoho dalších překvapení.
Středobodem našeho rodinného výletu se stalo městečko Frýdlant, které leží v nejsevernějším českém výběžku, a které je vzdálené půl hodinky autem od Liberce a deset minut od polských hranic. Frýdlant není mezi městy rozhodně žádný mladíček. Jeho historie se začala psát už v šestém století našeho letopočtu, kdy slovanské kmeny začaly osídlovat území Čech a Moravy a tedy i Frýdlantskou oblast. Tou dobou se ve světě děly takové převratné věci, jako že v Číně poprvé použili toaletní papír a v Mekce se narodil prorok Mohamed, zakladatel islámu. První písemná zmínka, při které inkoust vymaloval jméno Vridelant na papír, sahá ale až do poloviny třináctého století. Město bylo vybudované, aby chránilo kraj před vpádem Tatarů, což napovídá i jeho samotný název, který je odvozený ze dvou německých slov „chránit“ a „území“. Volně by se tedy jeho jméno dalo přeložit jako „Ochránce země“.
Další jeho historie se odehrávala skoro až v monotónním taktu. Během několika set let město čelilo šesti vlnám moru, pěti fatálním požárům a několika povodním. I přes veškeré rány osudu tu ale stačila vyrůst vůbec první papírna ve střední Evropě a také jedny z nejhezčích renesančních památek v Čechách. Patří mezi ně například rodinná hrobka Redernů s největším mramorovým monumentem u nás. Redernové významnou měrou zvelebili frýdlantské panství a milou zajímavostí je, že považovali za samozřejmou povinnost učit se česky. Největšího rozmachu se město dočkalo v době třicetileté války za vlády Albrechta z Valdštejna, jehož obrovské statky zásobovaly jeho armádu. Sám Albrecht dohlíží na zdejší prosperitu z piedestalu na frýdlantském náměstí dodnes. Frýdlantsko bylo zároveň ušetřené válečných útrap, za což dokonce získalo přezdívku „Šťastná země“.
Zámecké poklady
Na hrad nebo na zámek? Ve Frýdlantu si korunou házet nemusíte. Zdejší skvost, který majestátně z výšky shlíží na město, je totiž kombinací gotického hradu a renesančního zámku zdobeného sgrafity. Byli to právě Redernové, kteří zcela zbořili severní a západní část hradu a postavili ji znovu. Vzniklo tak slohově sjednocené reprezentativní šlechtické sídlo. Švédové se z něj snažili opět udělat nedobytnou pevnost a Clam-Gallasové panství trochu vylepšili fasádami a jako úplně první ve střední Evropě ho zpřístupnili veřejnosti. Nejen že vytvořili rodovou galerii, ale také dvě kuriózní sbírky.
Jednou je soubor oděvů zámeckých zaměstnanců a tou druhou je kolekce dýmek z celého světa. Velmi cenný je také obraz Albrechta z Valdštejna, který je zřejmě jediný, který věrně zachycuje jeho podobu. Až budete procházet jednotlivými místnostmi, všímejte si nábytku. Je původní. Všechny chlapi i chlapce určitě nadchne zbrojnice hradu se zbraněmi od dvanáctého století po první světovou válku. Malé i velké dámy zase vezme za srdce zámecká kuchyně, která praská ve švech měděným a cínovým nádobím. A pozor, kuchyně je dodnes plně funkční a dokonce i používaná.
Před pár lety ve Frýdlantě opět sprchlo o něco víc a odnesla to parkánová zámecká zeď. Bylo jí tedy potřeba opravit a při té příležitosti se provedl archeologický průzkum a zdivo vydalo své dávno zapomenuté poklady. Kromě knoflíku s iniciálami posledních majitelů to byla opět torza několika dýmek ze třicetileté války. Našla se i krásně zdobená porcelánová dýmka s loveckými psy, kteří rdousí ulovenou kořist. Pravděpodobně jezevce. Důležité je, že je nyní možné srovnávat dýmky z kolekce s těmi nalezenými.
Renesanční parkán ale není jediný, kdo vydal na zámku své tajemství. I zámecký rybník má svou záhadu, na kterou už odpověď asi nikdy nenajdeme. Někdo velmi bohatý se za třicetileté války dostal do tak tíživé situace, že se rozhodl k zoufalému kroku a zbavil se veškerého svého finančního majetku. Vzal keramickou nádobu, vložil do ní třicet šest zlatých dukátů a dvoudukátů a šest stříbrných minci a celý tento poklad hodil do rybníka. Nejednalo se ale o jen tak nějaké peníze, se kterými jdete nakupovat na trh. Byly to investiční mince, za které se dala pořídit už i nějaká nemovitost. Nejstarší mince má na sobě vyražený rok 1528 a jde o uherský dukát Ferdinanda I. Nejmladší minci je o sto čtrnáct let více a jde o dukáty Ferdinanda III.
Stejně silným zážitkem, jako je návštěva zdejších pamětihodností, je i posezení v zámeckém pivovaru. Město si v historii muselo na vrchnosti své várečné právo vybojovat, ale povedlo se a vy si teď můžete posedět s orosenou sklenicí na stejném místě jako původní obyvatelé před čtyřmi sty lety. V nabídce jsou nejen ležáky, ale také silné svrchně kvašené světlé pivo s jantarovým nádechem Albrecht 15% IPA, ochutnat však můžete i speciální 22% Secret Enigmu. Pozadu nezůstává ani tmavé svrchně kvašené speciální nefiltrované pivo Albrecht 17% Marion či dalších deset sezonních piv. Na jejich seznamu je třeba belgický tripel s aroma po pomerančích, badyánu a mandarinkách nebo jemně hořká a naoranžovělá Neipa s chutí, které dominují sladké grepy.
Na sever a na jih, to se neochodí
Jestli se chcete podívat na samý konec frýdlantského výběžku, zastavte se v předposlední vesničce před hranicemi, tedy v Pertolticích. Ještě než sem dojedete, bude vás vítat krásně zrekonstruovaný rybník s novou hrází, na které budou v tichosti posedávat rybáři. Ještě, než přijedete na náves, otočte hlavu doprava a všimněte si nenápadné dřevěné cedule Muzeum. V hrázděném stavení najdete funkční černou kuchyni, původní podlahy a expozici řemeslného nářadí a lidového mobiliáře. Součástí sbírky jsou i dva auto-veterány. Když za hospodou uhnete doprava a budete se držet na jediné, a tudíž hlavní asfaltové silnici, dojedete na náhorní plošinu mezi lesy a kopce s výhledem na hraniční trojúhelník Polska, České republiky a Německa, kde se dočkáte překvapení. Manželský pár z Holandska tu po revoluci zakoupil přes sto let starý dům spolu s rozsáhlou zahradou a pozemkem. Za několik let zcela ze svých vlastních prostředků tu vybudoval arboretum s unikátní sbírkou jehličnanů. Založili také růžovou a bylinkovou zahradu. Arboretum je otevřené celoročně a je přístupné všem milovníkům přírody zcela zdarma.
Když se naopak z Frýdlantu budete chtít pustit na opačnou stranu, zadejte si do navigace Hejnice. Zdálo by se, že tu lišky dávají dobrou noc, ale to není v nejmenším pravda. Stojí zde stavba hodná obdivu ozdobená puncem národní památky a ještě k tomu s jednou raritkou. Poutní areál s barokním kostelem Navštívení Panny Marie, který aspiruje na povýšení na baziliku minor, velmi připomíná proslulé poutní město Mariazell, které leží vysoko v Türnitzských Alpách ve Švýcarsku. To nejcennější se ale ukrývá uvnitř. Čeká zde dřevěná gotická milostná soška Mater Formosa – Panna Maria s Ježíškem. A co že je na ní tak zvláštní? Stejně jako na Moně Lise je to její úsměv. Na to, že byla vytvořená v dobách hluboké gotiky, má neobvykle usměvavou tvář.
Jen pět minut odtud jízdy autem budete mít na trase další dva body zájmu, které je fajn navštívit, Lázně Libverdu a Obří sud. Léčivé vody zdejších lázní si na svá tažení vozil dokonce i Albrecht z Valdštejna. Těžko říci, jaký neduh si s nimi léčil. Jestli to bylo srdce, pohybové ústrojí nebo duševní nálady. Nejstarší pramen se jmenuje Boží voda, ale názvy všech ostatních jsou už odvozená od jmen členů rodiny Clam-Gallasů. Své bolístky si tu léčil i císař Josef II., Josef Jungman či Franz Kafka. Ani jeden z nich tou dobou ale neměl možnost vyzkoušet exotický rituál pocházející z Fidži a Filipín s názvem tokoriki. Když s touto procedurou místní terapeutové začali, šlo o naprostý evropský unikát. Podstatou léčby je horká masáž mušlemi srdcovek. Jejich energetická vibrace je prý stejně blahodárná jako u lávových kamenů.
Jako Diogenes
Poslední zastávkou rodinného výletu by mělo být něco senzačního. A to občerstvení v Obřím sudu určitě je. K tomu navíc ještě s překrásnou vyhlídkou na severní svahy Jizerek. Podobné stavby jsou v Česku jen dvě. Za tou druhou byste však museli až na Javorník. Z centra Lázní Libverda se sem dostanete snadno, dokonce i pěšky ani ne za dvacet minut. Restauraci nemůžete minout. Na výšku měří přes jedenáct metrů, takže je vidět už z dálky. Na první pohled byste ani neřekli, že uvnitř se dá kromě debužírování i tančit. V nabídce mají přesně to, co byste od výletního hostince čekali, tedy starou dobrou českou kuchyni.
Co ve Frýdlantu ještě navštívit:
- Betlém – unikátní pohyblivý betlém je zasazený do krajiny Jizerských hor. Gustavu Simonovi trvalo dlouhých šedesát let, než vyrobil všech sto třicet postaviček lidí i zvířat. I když všechny figurky byly nejprve statické, dnes díky zabudovanému hodinovému stroji vypadají jako živé. Tyto krásné jesličky najdete ve stejné roubence, kde jim zdejší rolník vdechl život.
- Radnice – ve druhém patře novorenesanční budovy se nachází Městské muzeum. K nejzajímavějším exponátům patří meč frýdlantského kata a plastiky představující Frýdlant v různých dobách.
- Kostel Nalezení sv. Kříže – právě tady se nachází mramorové mauzoleum rodu Redernů.
- Co můžete na Frýdlantsku ještě vidět a zažít:
- Vodopády – k sedmimetrovému vodopádu Černý potok se dostanete po zelené turistické značce z obce Bílý Potok. Údolí kolem Černého potoka je ráj pro horolezce.
- Peklo – osada se strach nahánějícím názvem získala své jméno díky temným lesům. Aby toho nebylo málo, osadou protéká Pekelský potok a od Raspenavy ho odděluje Pekelský vrch.
- Koupaliště Raspenava – pečlivě udržovaný areál s travnatým poležením a umělou nádrží nabízí kromě osvěžení také tenisové a volejbalové kurty.
Velký, ale šikovný
- Ve světě mobilní fotografie je Samsung Galaxy S20 Ultra 5G skutečným monstrem a „pod kapotou“ skrývá to nejlepší:
- Mamutí rozlišení: hlavní fotoaparát nabízí 108 megapixelů, které většinou sdružuje po devíti na výsledné rozlišení 12 Mpx kvůli eliminaci digitálního šumu a zlepšení fotografování v noci. Je opticky stabilizovaný.
- Periskop na palubě: o přibližování se stará opticky stabilizovaný periskopový teleobjektiv s desetinásobným optickým hybridním zoomem a až neuvěřitelným stonásobným digitálním „space-zoomem“. Ten dává použitelné výsledky ještě při 20-30x přiblížení, což je však stále pozoruhodně dost. Jeho snímač má rozlišení 48 Mpx.
- Široký rozhled: O širokoúhlé snímky se stará fotografický modul s rozlišením 12 Mpx a elektronickou korekcí deformace v rozích. Umělá inteligence vůbec odvádí u všech typů fotek dobrou práci při zostřování i zvýšení sytosti například u oblohy.
- Pod jednou střechou: telefon nabízí i průběžné zaostřování (AF-C) a v režimu PRO možnosti manuálního nastavení měření či korekce expozice, expoziční doby či vyvážení bílé barvy a uikládání snímků do formátu RAW. Vše zobrazuje špičkový AMOLED displej s úhlopříčkou téměř 7 palců.
Ačkoli jsem tomu ještě před pár lety odmítal uvěřit, stává se v poslední době mobilní telefon užitečnou součástí mé fotovýbavy. Se Samsungem Galaxy S20 Ultra 5G jsem se přitom sžil rychle a příjemně. Líbilo se mi mimo jiné i jeho syté podání barev. Jakožto fotograf (především) přírody a materiálů pro cestovatelské magazíny mám takovéto barevné podání rád.
Uklidňovalo mě i krytí IP68, díky kterému telefonu neublíží voda ani nečistoty. Při fotografování sasanek hajních jsme se oba dostali do těsného kontaktu s podmáčenou zeminou a já jsem byl moc rád, že při tom nepřijdu bratru o 35 tisíc korun ceny telefonu.
