Procházka v oblacích, vlaky u nohou a zpívající voda. Věci jako z pohádky o Alence v říši divů zažijete jen pár kilometrů od českých hranic. Za hodinku a půl autem můžete být v zemi snů.
Máte týden času a hýříte nápady, co všechno byste chtěli zažít? Protáhnout si nohy, rozbušit srdce adrenalinem, zdolat pevnost a nebo odrelaxovat tak, až tělo úplně zhadrovatí. To všechno se dá krásně zvládnout uprostřed překrásné přírody Saského Švýcarska v malém lázeňském městečku Bad Schandau a jeho okolí. Na své si zde přijdou otrlí sportovci, rodiny s dětmi i zamilované hrdličky.
Bad Schandau
Malé lázeňské městečko u Labe protkané turistickými stezkami a cyklotrasami je ztělesněním pohody. Jeho historie se začala psát již ve čtrnáctém století a od počátku mělo díky svému jedinečnému okolí romantický charakter. Svou definitivní přitažlivost si ale získalo až o čtyři sta let později díky citlivému nosu a jazyku jistého Johanna Christiana Häntzschela , který si všiml zvláštní železité vůně a chutě zdejší pramenité vody. Výzkumné práce na sebe nenechaly dlouho čekat a odborníci z Pirny už jen potvrdili výskyt léčebných pramenů. Výstavba nejstarších lázní v Sasku držících se Kneippových přírodních zásad vodoléčby mohla začít.
Mezi absolutně očistné okamžiky těla i ducha patří návštěva termálních lázní Toskana Therme a jejich bazénu s teplou slanou vodou, který zpívá. Opravdu to tak je. Ve speciálně upravené místnosti je šero a téměř zenový klid. Pod hladinou hraje hudba, tělo se vám uvolněně vznáší na vodní hladině a vy očima pozorujete barevné obrazce promítané na stropní kopuli. O něco akčnější je pak bazén s rychlým proudem, který vás točí do kola, jako když se pes honí za svým ocasem.
Možná ještě báječnější než samotný vodní svět je místní saunová část. Má vnitřní i venkovní prostor a splňuje i ty nejnáročnější estetické nároky. Saunových místností či horkých par tu najdete hned několik a každá voní po jiných bylinách. Některé zdobí ametystové krystaly, jiné vypadají jako solné jeskyně či hornický důl. V ozdobných mušlích zavěšených na zdech se třpytí ledová tříšť, kterou se můžete zchladit.
Samotné městečko není velké. Prohlédnuté ho budete mít za pár hodin. Určitě zajděte do lázeňských zahrad, kde ještě stojí některé z původních lázeňských stromů. A jestli se chcete podívat na město z vrchu, vyjeďte sem elektrickým výtahem, který je díky svému tvaru v podobě svíčky zapsaný v Guinessově knize rekordů. Velmi příjemná je také cesta starou elektrickou tramvají Křinickým údolím. Díky osmi hop on-hop off zastávkám si podrobně prohlédnete bizarní skalní svět i překrásný Lichtenhainský vodopád.
Skalní most Bastei
Asi nejvýstižnější shrnutí pocitů, které budete zažívat, až se vyškrábete na skalní plošinu Bastei, je mrazení v zádech. Sto milionů let práce větru vykouzlilo fantastickou podívanou a také neskutečné horolezecké možnosti. Pohled do kaňonů, na stolové hory a všechny ty útesy kolem, kterým omývá nohy jako housenka se klikatící řeka Labe, vás na chvilku skutečně omámí. Husí kůže naskáče i při procházce po sedmdesát šest metrů dlouhém kamenném mostě z devatenáctého století ve výšce téměř dvou set metrů a po cimbuří zříceniny středověkého hrádku Neurathen. Z dřevěného hradu s padacím mostem, který sužovaly požáry, toho do dnešní doby příliš nezbylo. Kruhová cesta však dovoluje nahlédnout do četných fragmentů hradu, díky nimž si lehce představíte starobylé chodby, které celým komplexem vedly.
Abyste tu krásu viděli, musíte se sem nejdříve dostat. A protože se nacházíte v Národním parku, zapomeňte na auto. To musíte odstavit na parkovišti na jeho hranici a dále pokračovat po svých. Celá trasa obnáší asi tak půlhodinovou cestu z kopce dolů do hrázděného městečka Rathen. Točí tu dobrou zmrzlinu, která vás posilní před výšlapem do skalního ráje. Pokud by pro vás byl výstup přeci jen z nějakého důvodu neúnosný, dá se zaplatit minibus, který čtyřčlennou rodinu přijde na krvavých čtyřicet eur v jednom směru. Abyste nemuseli šlapat zpátky do kopce ke svému autu, nabízí se ještě jedna možnost. Zaparkovat na druhé straně Labe a dostat se sem přívozem. Tak jsme to udělali my a byli jsme moc rádi, protože nás zde čekalo další překvapení.
Železniční svět v Rathenu
Říká se, že chlapi nikdy nevyrostou a stále si hrají jako kluci. Lothar Hanisch to nemá jinak, jenom si hraje ve velkém. Na své zahradě postavil zahradní modelovou železnici s délkou kolejnic čtyř a půl kilometru, s třiceti šesti vlaky, dvě stě padesáti budovami a tři sta metry potoků a řek. Jeho do detailu propracovaný železniční svět zmenšený v měřítku 1:22,5 představuje autentickou krajinu od Horní Lužice až po Míšeň. Můžete tu stát hodiny a prohlížet si jednotlivá nádraží či nejznámější pamětihodností regionu jako je zámek Moritzburg nebo míšeňská katedrála. Co chvilku kolem vás profrčí historické mašinky, moderní rychlovlaky či nejrůznější průmyslové soupravy. Otevřeno je od dubna do října a rodinné vstupné stojí devatenáct euro. Hned u hlavní brány návštěvníky vítá stánek s občerstvením, kde stojí za to ochutnat vypečenou houstičku naditou syrovou rybou a oblohou.
Saská Bastila
V Národním parku se nachází přes sedm set pískovcových vrcholů, které jsou rájem pro příznivce volného lezení. Ten největší horolezecký výkon se ale odehrál 19. března roku 1848, kdy kominický tovaryš Sebastian Abratzky jako jediný v historii přemohl zdi téměř dvě stě padesát metrů vysoké a nikdy nedobyté pevnosti Königstein.Nevylezl skalním komínem až za hradby kamenného obra proto, že by byl zapáleným sportovcem. Jeho důvod byl daleko prostší. Pevnost vždycky obdivoval a toužil si ji prohlédnout. Byl ale chudý a neměl na vstupenku. Nezbylo mu tedy nic jiného, než riskovat vlastní život a holýma rukama zdolat pískovcového obra. O to smutnější je, že jakmile se s vypětím posledních sil přehoupl tělo přes hradby, všiml si ho strážce a odvedl ho k veliteli. Ten mu napařil půl dne vězení natvrdo a následnou deportaci domů.
Impozantní pevnost ze třináctého století díky své pověsti a parametrům sloužila jako poslední ochranná jistota. Byl zde ukrytý drážďanský poklad či uschované státní rezervy. Bohužel dlouho byla i domovem státních vězňů. Jestli si chcete tuhle kamennou krasavici majestátně usazenou na stolové hoře dokonale prohlédnout, nechte si na to celé odpoledne. Objekt je skutečně rozsáhlý. Jenom než obejdete hradby, budete mít v nohách dva kilometry. Nahoru můžete buď pěšky, nebo výtahem. V areálu pak na vás čeká bohatá odměna v podobě padesáti různých historických staveb od nejstarších dochovaných kasáren v Německu přes první posádkový kostela v Sasku po nejhlubší saskou studnu. A v Magdalenině hradu prý dříve stával obří královský vinný sud, do kterého se vešlo neuvěřitelných 249 838 litrů vína z Míšeňské oblasti.
Může se hodit
- Jestli se chcete v Bastei vyhnout davům turistů, buďte zde před 10:00 nebo až po 16:00.
- Nejfotogeničtější období pro návštěvu Bastei je na podzim, kdy žluté, oranžové a červené listy krásně kontrastují s šedou barvou skal.
- Výstavba kamenného mostu v Bastei stála 6 750 dolarů.
- Zpáteční jízdenka přívozu v Rathenu stojí pro dospělého 2 eura a pro dítě do 16 let 80 centů.
- Park miniatur v Dorf Wehlenu leží jen patnáct minut autem od Bad Schandau a představuje vymodelovanou krajinu Českosaského Švýcarska z labského pískovce.
- Tradiční manufaktura umělých květin v Sebnitzu vyrábí 255 druhů umělých květin nerozeznatelných od těch, které voní. Jestli chcete, aby vám svatební kytice nikdy nezvadla, dáte za její věčnost osm tisíc korun.
- Pevnost Königstein ve středověku patřila k Českému království.
- Hogo-fogo ubytování se skvělou kuchyní najdete v hotelu Elbresidenz.
