Vítejte v Praze devatenáctého století, jak ji po sobě zanechal knihovní sluha Antonín Langweil. Unikátní model historického města se stal součástí virtuálního světa jedniček a nul. Člověk se díky tomu může projít zákoutími, která už téměř dvě století neexistují.
M F
72 posts
Má české pivo skutečně svou osobitost? Nezaplavují naše pivnice hektolitry průměrného „europiva“? Je pivo skutečně zdravé? Na všechny tyto otázky nyní odpoví odborník na slovo vzatý docent Pavel Dostálek.
Čtenáři knih z Divokého západu si zvykli spojovat dobývání zlata s věhlasným jménem Klondike. Zlato se však nachází všude na světě. Dokonce i u nás v České republice. Kdysi čeští a moravští havíři zásobovali cenným kovem i okolní země.
Myslíte si, že se se zvířaty nedá domluvit? Jde to! Stačí jen znát ten správný jazyk. V pražské zoo pracuje odborník, který se tak trochu podobá Jiříkovi z pohádky o Zlatovlásce. Komunikuje totiž s mnoha živými tvory z tamní pestrobarevné kolekce. Někdy tím baví návštěvníky, jindy však významně pomáhá při péči o exotické chovance zoo. Zvládá koně i lemury, porozumí si třeba s nosály a ve volných chvílích odnaučuje zvířata jejich zlozvykům nebo jim vymýšlí hračky, aby se nenudila.
Rozhovor nejen o tom, jak chce Radek Jaroš s omrzlinami zvládnout příští rok plánovanou expedici ČP INVEST K2 2014.
Z nějakého rozmaru přírody se skutečná masticha rodí pouze na jihu ostrova Chios. Lentišky sice rostou po celém Středomoří a všude také při poranění vylučují pryskyřici, zrádná šťáva však nikde jinde na světě patřičně neztuhne.
Capri má sladký život v krvi. Jméno ostrova pochází buď z řeckého slova „kapros“, nebo z latinského „capreae“. Podle vyprávění Tiberiových kronikářů o zhýralých orgiích v císařských palácích by se názvy „Prasečí ostrov“ i „Kozí ostrov“ hodily jako ulité.
"Než vyrazíme na plantáž, musíte ochutnat tohle, to u vás v Evropě určitě nemáte, říká Désirée.“ Zručným pohybem otevírá jasně žlutý podlouhlý plod a každému vydloubne jedno semeno. "Nepolykat, jenom cucat – je to dost tvrdé.“
Někdo si do truhly ukládá bohatství v podobě blyštivých mincí, jiný má raději porcelán. Obyvatelé Delftu dávají každopádně přednost druhé variantě. Porcelán je tak odolný proti zubu času, že ho můžete ohrozit snad jen vahou vlastního dřeváku.
Ještě před nějakými sto lety tu žilo jen pár mnichů a jejich civilních zaměstnanců, kteří obdělávali půdu vzdálené državy athoského kláštera. Dnes Ouranopoli "nebeské město", kypí rázovitým řeckým životem s tisícovkou světských obyvatel.
Svět se mění a čas pádí tryskem. Skutečně důležité věci, jako jsou mezilidské vztahy a duchovní hodnoty, pokulhávají někde vzadu. Dá se tomu vůbec uniknout? Možná ano. Stačí se prostě vrátit zpátky v čase. O nějakých pár set let. Vítejte na Svaté hoře.
Pobíhám s fotoaparátem kolem lůžka na Klinice dětské neurologie v pražské nemocnici v Motole. Z bílých peřin mě mlčky sleduje devítiletý Daniel Sedláček s obvazem na hlavě. V jeho modrošedých očích se zračí zvláštní zaujetí, soustředěná pozornost – a možná také trocha pobavení. „Ačkoli toho Dan moc nenamluvil, vždycky byl neobyčejně vnímavý vůči pocitům druhých lidí,“ potvrzuje jeho maminka Zdena. Tráví se svým synkem na klinice dlouhé dny a týdny. Jinak to ani není možné. Při léčbě onemocnění, jaké musí překonávat Dan, je oddaná péče a spolupráce členů rodiny nezbytná. O pouhých pět dní později je z Dana úplně jiný člověk. Plynně mluví, bez problémů chodí na procházky a raduje se z popcornu, který si koupil v automatu na nemocniční chodbě. A hlavně – netrpí už žádnými záchvaty. Zotavování mu jde výborně. Vlastně ještě líp, než se kdo odvažoval doufat. Skoro ani není poznat, že před týdnem prodělal jeden z nejkomplikovanějších chirurgických zákroků, jaké současná lékařská věda zná. Operaci mozku. Jestli to takhle půjde dál, vrátí se brzy do běžného života. Ve svém rodném Zlíně dokončí školu a možná se pak začne věnovat fotografii nebo něčemu kolem vlaků. Obojí ho totiž moc baví. „Malý Dan je živoucím příkladem pokroku moderní medicíny,“ říká nadšeně docent Pavel Kršek. Jeho radost nad chlapcovým stavem je naprosto pochopitelná. Jako jeho ošetřující epileptolog znal Dana ještě mnohem dříve, než lékařský tým k zákroku přistoupil. Prošel s ním všechna složitá předoperační vyšetření a pak přímo na sále celý den bděl nad průběhem samotné operace. Dokonce i […]