Bad Schandau – Místo, kde na nudu není čas

Slaná voda, která zpívá, grandiózní krajina i úctyhodné sportovní výkony. Tohle všechno můžete vidět a zažít jen dvě hodiny od Prahy.

Těžko se hledá místo, kde si všichni přijdou na své. Sto milionů let práce větru a vody udělalo ze Saského Švýcarska ideální destinaci. Pohled na útesy, stolové hory a kaňony, pod kterými se jako had majestátně vine řeka Labe, obměkčí srdce i toho největšího tvrďáka. Kdo má rád historii a obdivuje hrady či pevnosti, nebude vědět, kam dřív skočit. Labské pískovce jsou zase klenotem pro zapálené příznivce volného lezení. V Národním parku se tu totiž nachází přes sedm set vrcholů. A až toho všeho budete mít večer nad hlavu, půjdete si odpočinout do vyhlášených lázní Toscana Therme.

Bad Schandau

Kdo chce hodně vidět, měl by se ubytovat hezky ve středu dění. Tím je lázeňské městečko Bad Schandau. Ke všem aktivitám a zážitkům je tu blízko. Po ruce máte přes tisíc kilometrů skvěle značených turistických tras, vedou tudy cyklostezky podél Labe i hlouběji do národního parku a vyřádit se můžete i na vodě. Nejlepším zážitkem jsou ale bezpochyby samotné lázně Toscana Therme. Lidé se ve zdejších léčivých vodách koupou díky postřehu Johanna Christiana Häntzschela, který si v roce 1730 všiml vůně a chuti tamní pramenité vody a hned povolal k průzkumu odborníky z nedaleké Pirny. Než se ale postavily první veřejné lázně, uběhlo dalších skoro sedmdesát let.

Dnes se sem jezdí léčit nejen lidé s ortopedickými obtížemi. Bad Schandau se stalo symbolem relaxace pro tisíce turistů. Zcela jedinečným zážitkem je bazén s teplou slanou vodou, pod jejíž hladinou hraje hudba a na střešní kopuli se promítají nejrůznější barevné obrazce. Na rozdíl od kanálu s proudící vodou, která vás žene dopředu, aniž byste museli udělat jediné tempo, je zde úplné ticho a nehybný klid. Úžasný je i saunový svět. Pokud jste v saunování začátečníky a zároveň máte smysl pro estetično, uděláte tady tu nejlepší zkušenost. Ve vonném oparu jedné z jeskyní se skví obří ametystová drúza, kašna s ledovou třístí poskytuje úlevu od léčivého vedra a celým areálem od vířivých bazénů po relaxační zónu s lehátky se line povznášející vůně bylinných extraktů.

Skalní most Bastei

Namasírujte nohy, budete je potřebovat. Být v Saském Švýcarsku a nenavštívit toto unikátní místo se neodpouští. I když se nejdříve trochu projdete, odměna stojí rozhodně za to. Nejdříve je potřeba dostat se do městečka Rathen. Protože se nacházíte v Národním parku, do kterého auta nesmí, budete muset zaparkovat na kopci nad městem. Dole jste za půl hodinky. Sedněte si zde na chvilku na lavičku u hrázděných domků a všimněte si, jaké je tu ticho. Kolem se to sice hemží lidmi, ale svět bez aut je prostě jiný. K tomu kochání si dejte místní specialitu, housku se syrovou rybou, okurkou a cibulí, kterou koupíte v některém z okolních stánků.

Až naberete sílu, vydejte se boční ulicí před obchůdkem s potravinami vzhůru do skalního ráje. Před sebou máte asi třičtvrtěhodinový výšlap, ale půjdete stinnou cestou lesem. Pokud s sebou máte malé děti nebo se vám nechce šlapat, můžete využít minibus, který má zastávku hned za zmiňovaným obchodem. Nahoře vás čeká procházka ve výšce téměř dvou set metrů po kamenném mostě z konce devatenáctého století a také prohlídka zbytků středověkého hrádku Neurathen.  Uvidíte, že se nacházíte nejen uprostřed dech beroucí krajiny, ale také horolezeckého ráje, jak ostatně dokazují malé postavičky na vrcholcích všude kolem.

Pevnost Königstein

Impozantní pevnost ze třináctého století, které se přezdívá saská Bastila, stojí na stolové hoře ve výšce téměř dvou set padesáti metrů. Není to žádný prcek. Než její hradby obejdete dokola, ujdete skoro dva kilometry. Nebojte, nahoru po svých nemusíte. Těch čtyřicet metrů za vás zdolá výtah. Pak už stačí mít jen volné odpoledne, protože než si prohlédnete všech padesát staveb, zabere to trochu času. Je zajímavé, že v počátcích vzniku pevnosti nám tenhle kamenný drobeček říkal pane. Ve středověku totiž patřil k Českému království. Tvrz je plná překvapení. Až se budete naklánět do studny, dejte pozor, je druhou nejhlubší v Evropě.

Pokud nechcete, aby vám utekly zajímavé informace, půjčte si za tři eura audio průvodce v češtině. Dozvíte se tak třeba, že v Magdalenině hradu stával obří královský vinný sud. Vešlo se do něj neuvěřitelných 249 838 litrů vína z Míšeňské oblasti.  Pevnost také svého času sloužila jako skrýš pro drážďanský poklad, úschovna státních rezerv a bohužel dlouho i jako státní vězení. Nikdy nebyla dobyta a jediný, kdo překonal její zdi, byl tovaryšský kominík Sebastian Abratzky. A to rozhodně ne za účelem vyčištění komínů. Pevnost velmi obdivoval, ale neměl peníze na vstup. Rozhodl se proto pro téměř nadlidský horolezecký výkon a překonal skálu vlastními silami. Jen co se mu povedlo přelézt, spatřil ho strážník a odvedl k veliteli, který ho na půl dne zatkl a následně poslal domů.

Co ještě navštívit v okolí:

  • Zahradní modelovou železnici v Rathenu. Vláčky tu po šestatřiceti funkčních modelových okruzích projíždějí téměř autentickou do detailů propracovanou krajinou od Horní Lužice až po Míšeň.
  • Tradiční manufakturu umělých květin v Sebnitzu. Vyrábějí tu 255 druhů umělých květin, které jsou od živých téměř k nerozeznání.  Zdejší věčná svatební kytice stojí více než půjčení šatů v pražské půjčovně.
  • Jezero Amselsee, které leží jen kousek od mostu Bastei. Můžete si tu i půjčit lodičku a udělat si romantickou projížďku. Obzvláště kouzelná je noční projížďka v letních měsících.

Očima autora:

  • Ubytovat se v tomto rozmanitém regionu není žádný problém. Pokud neradi plánujete a raději dáváte přednost spontánnímu dobrodružství,nemusíte se bát, že byste nenašli střechu nad hlavou. Je tu bezpočet cenově dostupných penzionů. Chcete-li to mít ale hogo-fogo, s hotelem Elbresidenz v Bad Schandau neuděláte chybu. Stydlivější povahy se tu krásně domluví česky a místní kuchyně navíc nabízí slušnou porci zajímavostí. Třeba „prase pro vegetariány“. Jde o čuníky, kteří za celý svůj krátký život neochutnali nic jiného než jablka. Pokud jste však spíše na drůbež, přijdete si tu na své taky. Za zkoušku stojí maličká kuřátka, která zase zobala jen kukuřici.