Jak se jí na nejstarší párty světa
Zajímá vás, jak se jí na nejstarší párty světa? Dobře, a je jedno, jestli se veselíte v latinské Americe, v Itálii nebo v Německu. Ačkoli význam latinského slova „carnevale“ znamená rozloučení se s masem (carne = maso a vale = pryč), nebojte se, nic takového vám v průběhu extravagantních maškarád nehrozí.
Zatímco květen je měsícem lásky, únor a březen jsou jednoznačně zasvěcené pařbě, a to už úctyhodných pět tisíc let. Oni se totiž lidé ve starověku ještě dávno před vznikem křesťanství nijak neupejpali, jen jejich důvody v sobě nesly o něco více víry. Divoké oslavy se tehdy soustředily především kolem zimních a letních slunovratů či podzimních a jarních rovnodenností. Pohané se jich rozhodně nehodlali vzdát ani poté, co přijali křesťanství. Kolébkou karnevalových oslav je starověký Egypt. Co je dobré, nemělo by se měnit. Stejně to viděl i Alexandr Veliký po dobytí říše, a tak Řekové tento milý zvyk přijali za svůj. Chopili se ho i Římané, kteří ho slavili spoustou vína, tance, písněmi a smilstvem.
Proč také ne, vždyť jaro je obdobím plodnosti a nového života. Středověk v Evropě pak této zažité duchovní tradici nasadil korunu skandálním „svátkem bláznů“, při kterém bylo všechno naruby, a měl podobu skutečných orgií. Lidé nosili zvířecí masky, zpívali oplzlé písně a recitovali nesmyslné projevy. Tento svátek už sice neexistuje, ale tradice satiry a výsměchu přetrvává při některých současných karnevalech dodnes. A jak se dostala karnevalová tradice do světa? No přeci s Kryštofem Kolumbem.
Karnevalové hodování bývalo poslední příležitostí, jak se pořádně najíst před začátkem jara. Bylo to proto, že se zásoby po konci zimy velmi výrazně ztenčily a do další sklizně bylo daleko. Hospodářská zvířata se zabíjela převážně v listopadu a maso se muselo zkonzumovat v době chladných měsíců, protože jinak by se zkazilo. V dnešní době mají již karnevaly s řádem přírody a vesmíru mnohem méně společného. Spíše se omezují čistě na veselení a užívání si všeho druhu a jídlo je samozřejmě zlatým hřebem každé slavnostní chvíle. Pojďme se tedy trochu projet po světě a hodovat jako místní.
Benátské (nejen gastro) dobrodružství
Míříte-li do Benátek na karneval, zapamatujte si jedno heslo, kterého se zde drží už po staletí, a tím je: „během karnevalu jde všechno“. Zkrátka se uvolněte a bavte se, co hrdlo ráčí, a to doslova. Je čas vychutnat si jídlo a sladkosti jako málokdy jindy. Prostě si povolte knoflík u kalhot a připravte se na pořádnou dávku kalorií. Na oběd si patrně dáte Lasagne alla Napoletana, ze kterých doslova přetéká maso a sýr. No a co si dát ke kávě, která je po celé Itálii skvělá kdykoliv sem přijedete? Určitě to bude něco ze svaté trojice Fritole, Galani či Castagnole.
Fritole jsou smažené minikoblížky poprášené cukrem, příjemně ochucené rumem a citronovou kůrou. Nechybí v nich ani piniové oříšky, rozinky a občas se přidává i krémová náplň. Mnohem starším receptem jsou nádherné proužky smaženého těsta galani, které můžete najít i pod jinými názvy jako třeba cenci nebo chiacchiere. A co že jsou ty castagnole? Jsou to malé smažené pocukrované kuličky, jejichž název je odvozený nejen od velikosti, ale také tvaru podobnému kaštanům. Jsou známé asi čtyři různé recepty, přičemž jeden z nich se našel ve státním archivu města Viterbo. A aby toho sladkého pokušení nebylo málo, oči vás budou přecházet z tortelli dolci, což jsou sladké pečené ravioli s ricottou a čokoládovými lupínky, či nad cannoli, neboli smaženými oplatkami plněnýmí ricottou. Ačkoli je jinak benátské kuchyně typická svou jednoduchostí a lehkostí, už jste jistě pochopili, že v době karnevalu tu frčí vše, co je smažené, máslové nebo sypané cukrem.
Sodoma Gomora na talíři
Když se řekne karneval, každý si hned představí macaté brazilské tanečnice, jak se vrtí v rytmu samby s obřími křídly vyrobenými z pestrobarevných per, které ještě více zdůrazňují jejich sexy křivky. Ano, carneval v Riu de Janeiru je skutečně ztělesněním orgií pod širým nebem. Aby vám neuniklo žádné z představení, jezte na ulici. Ostatně, celá událost je také pouliční slavnost. Určitě ochutnejte espetinho, grilované maso na špízu, a zakousnout k nim můžete třeba Pão de Queijo, tedy sýrové bulky. Tradiční karnevalovou pochoutkou je moqueca, pod kterou si můžete představit něco jako rybí guláš s kokosovým mlékem, rajčaty a paprikou. Podává se s rýží, limetkou a koriandrem. A jestli nemáte chuť na rybu a dáváte přednost raději vepřovému s fazolemi a rýži, dejte si feijoadu.
I Trinidad se na přelomu zimy a jara promění na maraton večírků s mnoha jídly a pulzující hudbou. Nejvyhledávanějším pokrmem na ostrově je v tomto čase chléb plněný kořeněným a osmaženým žraločím masem. Nesmí chybět ani bohatá salátová obloha doplněná ananasem. Pokud si chcete svou porci zakápnout nějakou omáčkou, vybrat si můžete z tamarindové, česnekové nebo shado beni, která připomíná koriandr, ale je daleko intenzivnější. Nejlepší prý připravují na pláži Maracas Bay. To na Tobagu mají jinou královskou pochoutku – kousky krabů ve žlutozelené kari omáčce s maniokovými knedlíčky, které můžete použít i místo lžičky.
Pokud nemůžete odletět na karneval přímo do Karibiku, nevadí. Stačí, když se přesunete do Londýna, kde se každoročně koná ve čtvrti Notting Hill oslava karibské kultury úplně ve stejném duchu. Lusknutím prstu se tak dostanete právě na Trinidad, Jamajku nebo na Svatou Lucii. Vstup je zdarma a možná tuhle podívanou stihnete i během své letní dovolené. Koná se totiž koncem srpna. Váš mlsný jazýček se může těšit na spoustu rumu, kari, ale hlavně na burger s trhaným kuřecím masem podávaný s mangem, rukolou a smaženým banánem.
I zbytek Evropy to umí roztočit
V únoru se na Tenerife jezdí nejen za sluncem, ale také na karneval Santa Cruz de Tenerife. Pouliční bistra jsou narvaná k prasknutí a ulice zdobí stolky s červenobílými kostkovanými ubrusy a vysokými barovými židličkami. Veškerá příprava jídla se odehrává před vašima očima, a kdo má v běžném životě problémy s rychlým rozhodováním, co si dát, bude tu vyloženě trpět. Problém je to určitě i pro ostřílené gurmány. V mžiku si sestavit vlastní menu, když to z každého koutu voní trochu jinak, je vážně nepříjemné dilema. Začít můžete třeba smaženými olihněmi a dále pokračovat již něčím pevnějším, jako je pinchos, tedy variace grilovaného špízu z kostek vepřového masa, které je kořeněné paprikou, kmínem, šafránem a koriandrem. Podává se s pečivem a citrónem. K zahození není ani Papas a lo Pobre, což se dá volně přeložit jako „brambory chudáka“ a ve skutečnosti se jedná o mix brambor s cibulkou, zelenou paprikou, česnekem a vejci. Zní to jednoduše, ale chutná skvěle.
Polsko je země s velmi silnou katolickou tradicí a lidé všechny obyčeje berou opravdu vážně. Výjimkou nejsou ani maškarní průvody, které začínají již šestého ledna a trvají až do Popeleční středy. Nejdůležitějším dnem je Tlustý čtvrtek, tedy poslední čtvrtek před masopustem, kdy vypukne doslova koblihové šílenství. Cukráři již několik dní předem neví, kam dřív skočit, a když dojde na kýžené datum, tvoří se před jejich obchody fronty již od brzkých ranních hodin. Tyto speciální sváteční koblihy se jmenují „pączki“ a jsou plněné nejrůznějšími náplněmi, navrchu jsou glazované polevou a často posypané pomerančovou kůrou.
Němci slaví karneval v různých regionech různými způsoby. Nejznámější verze jsou Karneval v Porýní, Fasching v jižním Německu a Fastenacht v Bádensku-Württembersku. Všechny mají z pohledu gastronomie jednotící linku. Jídla jsou buď pálivá nebo sladká. Pokud si vyberete masovou verzi, pochutnáte si na pikantní gulášové polévce, či sekané s vejcem uprostřed. Budete se možná divit, ale mezi tradiční pokrmy patří také úplně obyčejný chleba se sádlem, okurkou a cibulí. Vše se pochopitelně zapíjí pivem a zajídá typickým koblížkem se šípkovou marmeládou.
Co jste nevěděli o Frittelle:
- Královnou benátských dezertů se malé smažené koblížky staly už v roce 700.
- Vyráběly se v domácnostech a pekárnách, ale především venku v malých dřevěných chatkách čtvercového tvaru.
- Výrobci fritoly byli takzvaní fritoléři, kteří je zároveň i prodávali.
- Těsto se hnětlo na velkém stole a kuličky se následně smažily na obřích pánvích na trojnožce na oleji, sádle či másle. Hotové koblížky se naskládaly na plechové či cínové talíře.
- Na dalších talířích byly vystavené přísady, ze kterých se sladká dobrota vyrábí.
- Fritoléři se sdružovali do vlastního cechu.
- Toto povolání se předávalo z otce na syna.
- V roce 1743 působilo 27 fritolérů, ale v roce 1797 jich bylo už 150.
- Umění fritolérů zmizelo z benátských ulic až koncem 19. století.
